Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOsud
17. 02. 2002
6
0
1576
Autor
VVV
Osud si s námi krutě hrál,
a má láska zmizela v davu,
já u domu čekával,
sedával u jejího prahu
a doufal,
že objeví se zase,
má láska,která ztratila se.
Byla mi vždy inspirací,
byla tajem kouzelným,
s večerem se zase vrací,
ráno rozplyne se jako dým.
Jen ve snech ji vídám,
tu krásu přímo nebeskou,
v náručí ji svírám,
hřeji nežnou láskou svou.
Láskou která někdy hladí,
někdy ničí.
Rozum nechce poslouchat,
když vzrušením krev v uších hučí.
Já jí mám rád!
Je to zázrak či klam?
Netuším,
jen vzpomínám.
Nesouhlasím s Albireem, sice už má na to věk, tedy radit. Myšlenka, rým, obraty - velmi dobré.***
* - je to krásně podané - navíc ten rým na konci se mi právě líbí
krásný závěr !
Obsahově opravdu pěkné.
Básnické "řemeslo" tady ale pokulhává. Rýmy by mohly být lepší a o rytmu to platí ještě víc.
Ale učený s nebe nespadl - zkoušej to dál. A zkus si přečíst trošku
"básnické teorie". Kdysi bývaly základy v učebnicích češtiny/literatury - zkus hledat nějakou starou (jestli to v těch dnešních není). A čti dobré básníky, hlavně ty trochu starší (Nezval, Seifert, Šrámek, Hrubín).
Plánuji napsat na Písmáka jakousi "školičku básnického řemesla", ale nevím, kdy to stihnu.
3/5
viz. Asta- hezká veršovánka, škoda toho rýmu, bez něj bytomožná dopadlo lépe...