Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Psíchiatr

11. 02. 2014
6
8
1303

      Miluji jogging. Protáhne tělo, rozdýchá plíce, dokonce i mezi zubama vás profoukne. Běhání je prostě ideální sport, obzvlášť, když zbytek dne prosedíte v kanceláři.

     Maximální kontrast.

 

     Do práce jsem doklusal dvacet minut před prvním klientem. Sekretářka Lena už stavěla na kávu. Chvilku jenom radostně vrtěla zadnicí, potom donesla mísu párků. Společně jsme je spořádali.

     Plný žaludek.

 

     Otevřel jsem diář. Devět klientů, přičemž devátý předstírá, že je slepice. Představa, jak se budu přetvařovat a seriózně odpovídat: „A jak se to projevuje? Zajímavé, dáte si vodu? “

     Ubíjející stereotyp.

 

    První se jmenoval Robert. Posadil se na zem, podrbal za uchem a nesměle promluvil: „Pořád pobíhám po dvorku a křičím: Jsem pitbul, jsem pitbul!“

   „A jak se to projevuje?“ zeptal jsem se vážně.

   „Vždyť říkám!“

   „Och jistě, promiňte. A dál?“

    Mistrovský manévr.

 

   „Koušu lidi,“ hlesl Robert zdrceně. „Zahryznu se do kotníku a už nepustím,“ dovysvětlil. Rozhodně nevypadal jako pitbul, přesto jsem ani nemrkl a chápavě kýval hlavou.

   „Zajímavé, dáte si vodu?“

   Rutina nezklame.

 

   Nalil jsem plnou misku a postavil ji před něj.Robert hltavě chlemtal a cákal až k mému křeslu. Když žízeň přemohl, zoufale vzhlédl:

   „Je to nechutné?“

   „Ne, klidně pokračujte.“

   Lhaní potěší.

  

   „Děkuji, už nebudu. Ještě bych probral to kousání, mohu?“

   „Je mi líto, ale váš čas skončil.“ Zalistoval jsem v diáři. „Čtvrtek, devět, nula, nula?“ ¨

   „Dobře,“ souhlasil zklamaně.

   Easy Money.

 

   Jakmile Robert odťapkal, ve dveřích se objevila Lena, jež v ústech svírala balonek. Asi chtěla, abych jí ho vzal.

   „Co tu chtěl, ten vořech?“ zeptala se, potom co jsem jí ho skutečně vzal. Obdivně mě oblízla.

   "Ani nevím," odpověděl jsem a očichal její zadek. Společně jsme vyběhli na ulici, oba totiž milujeme jogging.

    Happy end.


8 názorů

trojort
19. 11. 2019
Dát tip

...moje psychiatrička měla jednou u sebe v košíku psa...snad... :)


Helgi Brandari
26. 10. 2014
Dát tip dievča z lesa

Díky za přečtení. Jojo, také, když jsem to projel ještě jednou, konec mi nepřišel moc dobrej. 


pété
25. 10. 2014
Dát tip

zacatek asi lepsi nez konec. ale jinak dobre pocteni :) vtip, obratnost, stylistika :) 


Dík za přečtení.


Garth
13. 02. 2014
Dát tip

zajímavý, trochu tajemný, akorát krátký.. celkem oddechový. :)

 

 


Zordon
13. 02. 2014
Dát tip

zajímavý, jako by skandovaný, styl


sveřep
13. 02. 2014
Dát tip

četla jsem krátce po probuzení a probudilo mne dokonale. dobrý!


StvN
11. 02. 2014
Dát tip

Uvod zaujal. Pozdeji to sezeni je takove bez pointy. Zaver nechapu kde se vzal. Nesedi to. Prijde mi, ze se text po celkem zdarilem uvodu rozpadl na prach. 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru