Lístek v památníku

Sedím zase na lavičce v parku,
pozoruji vlnky na rybníčku.
Slunce svítí jako tenkrát,
ptáci zpívají stejnou píseň.
Ale refrén je jiný.
Vzduchem se neslo loučení
a nyní jen vzpomínka.
Seděli jsme tu ruku v ruce
a já netušila,
že už tě nikdy nespatřím.
Mám tu jen lístek v památníku.
Psal jsi pln rozhodnutí.
Chvěla jsem se při každém řádku.
Dělil ses o své myšlenky
já věděla,
že tě budu navždy milovat.
Krmím ptáky
a chystám se k domovu.
Zaháním marné myšlenky.
Je to tak dávno,
že už to není ani pravda.
Vracím se domů
a zase předstírám,
že jsem šťastná.