pocity

Občas se každej potřebuje vykecat.

Máte taky někdy pocit,že nevíte jak dál?Myslím,že třeba jedu v šalině a nemůžu si uvědomit proč?Proč tohle všechno.A povídám si se svým já  a mám pocit,že to musí být slyšet.Protože někdy volám o pomoc.Nechci tím naznačit,že žiju v dětským domově,máma mě odkopla a otce neznám.Že fetuju a večer na mě doma nikdo nečeká s večeří.A snad je to právě tím,že mám relativně dokonalej život.Tak proč mám pořád pocit,že mi nikdo nerozumí?A tak křičím na celou tramvaj a nikdo se neráčí zvednout.Nikdo se na mě nepodívá.A ptám se sama sebe.Na co je tady tolik lidí a náručí mužů,které bych chtěla.Chci poznat,jestli by se našel aspoň jediný,který by byl.To ono.To nesčetněkrát popisované a hloupě a nevýstižně pojmenované jako láska.A existuje taková ta \\\"láska\\\"?Jo?A myslíš,že ji někdy potkám?Jo?Hmm.Tak asi jo,když to říká můj vnitřní hlas tak to asi bude teda pravda.A to je jediný,co můžu dělat,dokud to sama nepoznám.Do té doby budu číst  poslouchat jak úžasný pocit je být milován a milovat.

---