Literární optika

~~
V odporných, ubohých postavách Zoly
poznávám z okolí všechny ty voly
s kterýma soužití trpěti musím
složitě  popsati, co s nimi zkusím!

Ničema ničemu poblívá falší
a už si tyjátry vymýšlí další
s rozkoší stočí se do díry krysí
o vlastní morálce nestoudně sní si.

Při každém setkání klepu se vzteky
že lidé shnilí jsou stejně už věky
kterak má citlivka jako já vydžet
obludnost člověka po řadu dalších let?

Možná bych Zolu měl směnit za Viana
absurdno zdá se být nejlepší obrana
třeba mi jiný svět maličko prospěje
do všeho marasmu vrátí se naděje.