Červánková

Existuje náhoda? Nebo osud? Co převládá? Je všechno zašmodrchané předivo nití, které se rozplétá s nahodilou nepravděpodobností? A jaké je, když v nejhlubší noc vysvitne luna? Přes kterou odráží se sluneční svit? Když nahodilé události svedou dohromady dva poutníky, bez nichž svět není světem a kteří se bez výhrad milují a nemohou? A jakou spojitost s tím má StudentAgency?

Povídal Den Noci,

že až rozžehně se záře hvězd

bude luna, její lesk,

jež rozžehne se do běla

a Noc zas již probdělá

vztáhne své dlaně ku svítání

(rozechvělá ze stýskání)

a když Den si ránem cestu proklestí

tu ruku v ruce zalká bolestí

"Ach Dne, chci být zas v Tvé moci!"

A Den, ten mocný vládce Noci

poklekne před Ní v něžném pokání:

"Vždyť Ty jsi mým snem i mojí Paní,

jen Ty mne učíš milování

od soumraku ku svítání.

A zářím-li kdy do běla?

To jen Tvůj stín udělá,

že sama ustupuješ předemnou

a jen tam, kde Den se stýká s tmou

Tě krátce schovám v objetí

zlíbám Tě ... a odletím.

A pak čekám zas a znovu,

až My dva potkáme se spolu.

Dvakrát denně v téže době

patříš Ty mě a já Tobě,

dvakrát denně okouzlen,

že jsi mou Nocí

a já Tvým dnem."

---