Šelmy

Řadou stromů jdou všichni prokletci za sebou

a mávou na dalekou pouť, neb tam budou 

spoutáni do okovou, ruce jejich mrznou zlou zimou

a davy křičí, ať kat strunou svou životy bídné zničí,

krvelačné šelmy štvou a šavle jejich v dálkách cítit jsou,

hubou melou, krve plné číše pijí, trestanců hlavy se v křečích

svíjí. Výkřiků houfy se šerem šíří, to dopadá vlasů chmýří 

na ruce matek synů, kata křiky: “Dej Bože, ať zhynu!”