Hraniční kámen

Proč musím tímto činem projít,
proč stát utiskuje své občany.
Musel jsem proto tajnou cestu zvolit,
temný úvoz přede mnou, a hvězdy nad námi.

Už mám dost tisku a nátlaku,
chci svobodnou zemi pro děti vidět.
Dál musíme pěšky, vystupte z vlaku,
nebojte se, nemáme se za co stydět.

Režim krutý vlasti vládne, 
spousty lidí utíká.
Vzdát se rodné země není snadné,
když hranicí se uniká.

Už tu budem, jen pár kroků,
pak zbývá jen potok přebrodit.
Hlídejte si svojí stopu,
lépe z cesty nechodit !

Jak na mýtinu docházíme,
tma kolem se rozlévá.
Kolem cesty rozhlížíme,
musíme odbočit doleva.

Teď cosi srazilo mě k zemi,
na lokty tvrdě dopadám.
Snad vojákova střela,
v strachu ani nedýchám.

V smrti strachu v trávě ležím,
zajali nás ? jsem-li živ.
Tlukotem srdce život stěží střežím,
že bolest necítím, je pro mne div.

Světlo které uzřel jsem, byla jen kometa,
a já už myslel, že je se mnou ámen.
Však co srazilo můj krok ?
Vzhlédnu zpět, a vidím ho. Je to hraniční kámen.