Život je hrou

 Jak roky letí,jsme pořád starší jedni z života zmizí,pak přijdou další,
                                     
  a voda teče,z potoku řeka,na břehu krásná holka se svléká.
         
 Všechno je na nic,i to se stává,když díváš se z okna jak se ti vdává,
         
  Když ji pak potkáš,to už má děti a jsme zase zpátky jak ten čas letí.
     
  Ráno si dítě v poledne už, provdaná žena,ženatý muž,
         
 a večer sedíš nad fotkou v rámu,ať je zem lehká,těm co jsou v pánu.                                                                                                                           

 Jsou někdy jsou,chvíle krásné,

kdy žít je jen hrou a když svíčka zhasne,
                       
 Než po tmě dlít,

je lepší,nechat to být......

Zima je krásná a léto hravý,vnímáš to jinak,když chybí zdraví,

jak se čas krátí,slzy ti řinou,to jak v noci křičíš,chci žít...pod peřinou.

A voda mizí,vysychá řeka,někdy to bolí,když se moc spěchá,

slunce se schová v koruně stromu,špatně se hledá pak cesta domů,  

někdy ta pravá,není ta pravá,často ten pravý,ryche se vzdává, 
 
bolejí oči jak život se točí,ten kdo z něj vypad už nenaskočí.

 Ale jsou někdy......