Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Život mezi Gayema

08. 05. 2014
1
5
434
Autor
Carevna Vesi

   Nedávno jsem se kulturně vzdělala, koupila jsem si pravý ženský časopis, takový ten, co "tvoří" pravé ženy (přeloženo - třibiliardy reklamních kampaní, 20.-64.str věnována hubnutí do plavek, 10 a 1 rada, jak zaručeně klofnout bambiliardáře, a jiné podobné vzdělání) ... Nicméně jsem se velice pobavila na článkem "Život mezi francouzy". Teda jako ne přímo článkem, ale mou vlastní verzí "Život mezi Gayema". Dva jsem si totiž neprozřetelně pře třemi lety nakvartýrovala do bytu, nebo spíš oni si mě adoptovali. 

   Každopádně, byla-li by nějaká stejně naivní duše jako já, tak tady je "stručný" náhled do toho, co by mohlo přijít. A trochu se to liší od Willa a Grace ...

 

„ŽIVOT MEZI GAYI“

 

Život na vysněném místě může skýtat řadu nečekaných překvapení. Třeba prázdnou lahvičku od „svátečního“  šamponu (takovej ten pekelně drahej, kterým se vlasy mejou jen před setkáním s Kevinem Costnerem nebo vlastní svatbou), použité odličovací tampónky všude (tím všude myslím VŠUDE – na kuchyňské lince, na mikrovlnce,  na vysavači, pod dvacetitunovou skříní, vedle jogurtu v lednici, …), ponožky na zcela nepochopitelných místech – tento jev je zcela přirozený všem mužům, jelikož se stejně jako my – ženy, rodí s s potřebou mít poslední slovo, tak se muži rodí s potřebou nikdy ponožky neumístit do koše na špinavé prádlo.  Ale u gayů by laik předpokládal, že je tato „potřeba“ potlačena - omyl (ponožky se u nás vyskytují na lampičce vedle kosmetického stolku, vedle záchodové štětky, na čistých ručnících ve skříni a, což je snad nejvíc k nepochopení a nejvíc vyvolávající otázku „Krucifixhymlhergothnus, proooooooč?!“ – ponožky odložené na poklopu koše na špinavé prádlo). Po určitém čase stráveném ve společnosti dvou gayů v 2KK se člověk už nenechá rozhodit holým zadkem u snídaně, oběda, večeře, úklidu. Spolu s tím se naučí nakupovat „do zásoby“ minimálně dvě dámská mýdla (cituji: „Oni voninkaj jako jarní louka.“), odličovací vodičky začne kupovat levnější, jelikož se stejně do týdne spotřebují, aniž by se s ní majitel stačil potkat a taky se člověk naučí schovávat veškeré kosmetické přípravky, které si právě koupil (jelikož jeho drazí spolubydlící trpí zatím nepopsanou obsesí zkoušet všechny nové tubičky, krabičky a lahvičky, co se ve vzdálenosti cca 20m od něj objeví … To, že se jedná o jakýsi „Stříbrný šampón“, který není na mytí vlasů, zjišťují až poté, co jim ruce chytnou šmoulovou barvu a jejich sto let starý melír ožije ve fialové barvě).

 

Jak jsem se ocitla v gayském příbytku (dále jen GP nebo GD - gayské doupě) a co tam dělám?

Jak se prostý člověk dostane k bydlení se dvěma „čtyřkama“ (naše domácí verze mylného označování homosexuálů jako pouhou čtyřprocentní menšinu … nechci vás vylekat, ale ve skutečnosti se to, alespoň dle mých poznatků, blíží k dvoucifernému číslu, pokud už to tam není)? Jednoduše. Zkoukne pár dílů Willa a Grace, do toho SATC s Carrie a jejím „čtyřkovým“ BFkem, smysly mu otupí a v návalu „progayského“ postoje čapne první dva, které potká … No dobře, potkali jsme se v práci a vedli o společném bydlení dlouhé rozhovory (věnovali jsme jim cca 3 hodiny během čtyř flašek Ryzlinku), ale to s tím zblbnutím smyslů ze seriálových gayů je pravda. Ovšem skutečnost, naivní laici dávají extra pozor, skutečnost je od seriálu asi tak daleko, jako Ukrajina od podepsání příměří s Ruskem … A odpověď na otázku „Co tu dělám?“ – Až to někdo zjistíte, dejte mi, prosím, vědět.

 

Moje tři nejoblíbenější místa v GP

Koupelna – dá se v ní zamknout, je tu topení a tekoucí voda, většinou i teplá, ovšem pouze v případě, že se před vámi nepřipravoval jeden z gayů na party nebo na rande (v případě „randete“ se boiler bude aklimatizovat nejméně dvě až tři hodiny a váš krém na kruhy pod očima bude rozhodně o několik gramů lehčí … Na vysvětlování, že je určen na oči a ne na oschlé paty, bude už pozdě).

Předsíň – minimální výskyt použitých odličovacích tampónů, jelikož kromě věšáku a nástěnného zrcadla se tu nevyskytuje nic, co by svádělo k odložení těchto libůstek. Obyvatelstvo si zde nemá kam sednout, tudíž se nemusíte bát zásahu vašich uší na téma „Kde, s kým, jak dlouho, jak, kolikrát, v kolika …“. Pouze zde se vyskytuje zrcadlo, ve kterém vidíte svůj odraz, což se o zrcadle v koupelně nadá říct, jelikož je každodenně „atakováno“ zubní pastou.

Kumbál – jsou zde pouze čistící prostředky, vysavač, mop a halda bund z loňské sezóny. Nic, o co by gayské osazenstvo jevilo zájem, tudíž prostor pro soukromí.

 

Klišé o Gayích, která nejsou ve skutečnosti pravda

Ehm. Co není pravda? Takže …

 „Gayové jsou čistotnější verze obyčejných chlapů.“ -  Jasný, a Země je hranatá a Iveta Bartošová je adeptka na Slavíka …

„Gayové jsou víc holčičí kamarádi, než kdejaká holka.“ – Pardon, ale kdejaká holka ví, že rozebírat hodinu složení Actimelu, ukazovat si výsledky brazilské depilace třísel a půjčovat si drahý parfém na navonění hadrového kapesníčku, jsou nanejvýš přátelství škodlivé aktivity …

„Gayové jsou hrozně milý.“ – To, jak nám klepali policajti na dveře o půl dvanácté v noci, to bylo zřejmě proto, že jsme si „hrozně mile“ vysvětlovali, koho je chyba, že se nemáme do čeho utřít, čím osladit čaj a jak zaplatit opravu pračky. Ano, jsou milí, cca asi tak dlouho, dokud poslední návštěvník party neopustí byt, nevyprchá z něho Frisko a než si mu dovolíte říct něco, s čím se vnitře neztotožňuje (jako třeba, že ve vaší posteli spát nebude, protože byl líný povléct si svou nebo protože když v ní minule spal, tak cigaretou propálil matraci).

„Gayové mají styl.“ – Na veřejném prostranství jim mohou konkurovat maximálně Italové, Arabský šejkové nebo Ryan Gosling ve filmu Bláznivá zatracená láska. Ovšem jakmile překročí onen pověstný práh bytu – „Vítej, divočino!“. Běžný domácí úbor? Spodní prádlo bez omezení doby spotřeby („Ale to nejsou obyčejný slipy, to jsou Calvin Klein, kočičko!“). Ve všední dny se občas outfit obohatí o tričko, třeba o to, kterým jste minule umývali okna, protože bylo vyřazeno ze šatníku. Nu, což? Na doma … Víkendy se nesou ve znamení „Ručník dělá člověka“. Je jedno, jestli se rozměry „ručníku“ (čti žíňka) shodují alespoň se šířkou boků. Čekáme-li návštěvu, oblečení se liší v závislosti na tom, jestli má přijít „možnostvztahu“ (dvě hodiny v koupelně, vyžehlené i ponožky a před skříní s oblečením minimálně 40min. na výběr trička, které by ladilo s barvou ubrousků na stole), „potřebujusizašu…“ (tričko vyžehlené, džíny z práce, výběr spodního prádla 30min.) nebo moje sestra („Bude tvý sestře vadit, když budu jen v ručníku? Sem línej se oblíkat, podej mi ty tepláky ze špíny.“). Samozřejmě neházejme všechny do jednoho ruksaku, mé dvě demoverze se mohou od ostatních v detailech lišit.

„Poslouchaj hrozný sra…“ – PRAVDA. To se na mě klidně může gayská majorita v našem bytečku zlobit, ale Lady Gaga a Miley Cyrus na kouli na vašem playlistě mluví za vše.

 

Bez čeho se s gayema nedá přežít?

Bez Diazepamu, dvoulitrový PETky (samozřejmě, že na stáčený víno dole ve vinárně), pudu sebezáchovy, schopnosti myslet na nekonečnost vesmíru během rozhovoru o kaloriích v kulatozrný rejži, sebekontroly (jinak bych už dávno seděla ve Světlé nad Sázavou a loupala pomeranče), laku na vlasy (jedna z mála věcí, kterou můžete G osazenstvo vydírat, jelikož toho není nikdy dost), snížená funkce dávicího reflexu (jak jinak by se dalo přežít mezi odličovacíma tampónkama, „odpadu“ po důkladné péči o paty a nehty a každodenní dávce fekálního humoru) … Závěrem BEZ čeho bych s gayem nemohla přežít, je bez mé drahé matky, která mi ochotně poskytuje azyl, když už si Chocholoušek oblíká plášť.

 

To úplně NEJ, co kdy gayové dali světu

Freddie Mercury, Elton John, DolceGabbana, Slunce, seno, … (Troška), vtipy o padajícím mýdle ve sprše a Gaybary (protože tam nikdy nejsou na dámách fronty, u baru vás obslouží jako první, páč jim kazíte výhled, krásní sexy muži, co vypadaj, jak váš ideální partner … samozřejmě jen do té chvíle, kdy nestrčí jazyk do krku chlapci vedle).

 

Nejoblíbenější gayský film

Ďábel nosí Pradu, Pearl Harbor, Avatar  a cokoli, kde se honí … Kde se honí jakžtakž ucházející „šampon“ na mezigalaktickém skútru s bandou troglodytů.

 

Co by se měli Češi naučit od gayů

 

Takovému běžnému prototypu českého Jardy by neuškodilo, kdyby kadeřnici/holiče nevídal jen přes výlohu a v „Růžovce“, na kterou se povinně dívá s manželkou. Že parfém nebo deodorant nejsou francouzské nadávky, ale základ denní hygienické potřeby. Kapsáče odepínací na kraťasy jsou přípustné jen na Krokodýlu Dandýmu, Zdeňku Macurovi a u pracovníků čínských textilek, kteří mají zaměstnanecké slevy. Trička LV, Dulce a Gabara, Lačoste z tržnice v Rumburku rozhodně nejsou „společenský“ oděv do divadla. Batůžek přes jedno rameno s nášivkou Eurotel patří do prvního raketoplánu letícího směr Černá díra. Nehty neslouží jako úložný prostor hlíny, pondělní večeře a všelijakých dalších fujtajblů. Džínový minikraťásky ala Paľo Habera jsou kdekoli, kromě pustýho ostrova, Gayparty s podtitulem „Největší omyly čínských textilek“ a lůžka ve spalovně Olšanského krematoria, NEPŘÍPUSTNÉ. Dámská část populace vřele uvítá, když navštívíte sprchu dříve, než váš odér začne být vidět. Pustit ženu sednout, nastoupit dříve do dveří v tramvaji, či sundat prkýnko, není rozhodně důkaz zženštilosti. Překvapit ráno ústa pastou v doprovodu kartáčku (OK, i žvejka by byla brána jako úspěch), namísto prstu a vody, je obrovský krok kupředu, nejen pro člověka. Obchody jako New Yorker, GAP, Takko fashion a další podobný kšuntohnusný soustavy oděvních stojanů navštěvujte pouze tehdy, jdete-li tam koupit vánoční dárek krutý tchýni, chcete levný hadr na podlahu nebo tím hodláte otírat měrku v nádrži oleje u auta. Pochválit kolegyni, kamarádce nebo slečně na baru něco jiného než kozy, pevnost stehen či obratnost při lízání zmrzliny, není smrtelný hřích. Kterým není ani to, že během dvou hodin rozhovoru s ní, budete na konci seance schopní identifikovat něco jiného, než barvu ramínek od podprsenky. Hospoda U Veselého opilce ani Mekáč na D1 není prostor pro „příjemné“ posezení ve dvou. Páté výročí svatby by se mělo řešit dřív než ráno v onen den na Slevomatu. Ta barevná tubička na vaně s nápisem „Šampon“ není člověku nebezpečná, můžete jí bez obav používat i víckrát než dvakrát do roka. Píchlá pneumatika a děravá ponožka potřebují to samé – výměnu. Botas je značka bot, kterou byste měli znát pouze z dokumentů o Československu. Každý správný muž, má u sebe nůž … taky zapalovač, peněženku, mobil, klíče, chladící kapalinu, stan pro dva, ale ne v kapsách u kalhot. Ani u kapsáčů. Jak hrála Sparta se Zlínem má jasně vymezený časový prostor v komunikaci, mluvíte-li s někým jiným, než s fanatickým fanouškem nebo Frantou Slepičkou nad osmým pivem, a tou časovou hranicí je zhruba 15 sekund, ani o pikosekundu déle. Osvojte si základní znalosti jako, že Beyonce není herečka z Divokýho anděla, Gucci není název dezertu v čínský restauraci a Sex ve městě není kolekce porno filmů z Bombaje. Poprosit o kapesník přítelkyni je o něco méně ponižující, než zkoumat čistotu pravého a levého rukávu. Potažmo, smrkání stylem „DžardaDžágr rules“ je dovoleno jen v těsné blízkosti ledové plochy nebo trávy fotbalového hřiště. Díra v záchodové míse jasně napovídá, že se nejedná ani o židli, ani křeslo, ani jakoukoli jinou součást vybavení domácnosti, která by sloužila k půlhodinovému čtení Ohníčku. Všechny tělní zvukové reprodukce, jako krkání, prdění, někdy i řečový projev, jsou žádoucí pouze ve zvukotěsné, větratelné nebo prázdné místnosti. Jednou, OK, stalo se. Podruhé se člověk zapomene. Potřetí je to už na uváženou, ale počtvrté, to už je provokace. Neoholená žena bude zapuzena, že? Pánové, chápu, že se stále většina z vás oddává myšlence, že chlap má smrdět stájí. A jakýkoli dotek holícího strojku jinde, než na obličeji je téměř kastrace vašeho mužského ega, ale … Blíží se léto a můžu vám říct, že stejně nechutný, jako ponožky v Kawasaki sandálech, je ten moment, kdy se v parném červnovém poledni rozhodne chlap v tílku vedle vás chytit za madlo nad ním. Člověk, tedy žena s delšími vlasy se v onen moment začne modlit ke všem známým Bohům, aby nefoukl větřík, který by jí zamotal vlasy do čehosi, co vám z podpaží ční až někam po pupík ... 

   Samozřejmě by se dalo pokračovat, ale lituji všechny přeživší čtenáře, takže pro dnešek Finito:-))


5 názorů

pedvo
11. 05. 2014
Dát tip

To já jen tak - Prostě, mám-li si osvojit nějaké znalosti, nestačí mi, že něco není něco jiného, ale měl bych vědět, co to je. Například že Beonce není hererčka z Divokého anděla, ale také to není spoustajiných věcí, takže tím se nepoučím. Měl to být vtípek, ne že něco nechápu. Ahoj.


Počkat, počkat, co nechápeš??

A děkuji.-))


pedvo
09. 05. 2014
Dát tip

Na jednom místě píšeš, že to či ono není tamto či tamono. (Beynce není... atd.) Co to tedy sakra je? Chci si dle tvé rady osvojit základní znalosti, ale takhle to nejde.

Ovšem máš zajímavé zkušenosti a pěkně jsi je popsala. 


Celý? I já jsem při čtení parkrát klimbla:_))) Tak to tleskám ...


Kočkodan
08. 05. 2014
Dát tip
Prezil jsem naprosto v pohode. :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru