Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

1989

13. 05. 2014
4
6
2055
Autor
Danny

parafráze na Orwella

Willis Brown zapnul nenávist. Kouknul se do peněženky, pokýval hlavou a začal křičet. Všechno bylo tak, jak si představoval. Usmál se a lokl si Kávy vítězství. Musí se ještě podívat do obchodu, zda nemají nový kartáček na zuby, ale poté může jít na nepovinnou přednášku "Angsoc a řízení dopravy ve velkých městech". O'Brien si Willise Browna velmi dobře všímal: vždycky při Dvou minutách nenávisti skandoval nejvíce. Ale nebyl ani příliš "vědoucí", příliš vědomě operující s principy Angsocu, jako... O'Brien si málem vzpomněl na neosobu jménem Syme, ale neudělal to. Zkrátka... tady byl potenciál na růst: a to na jediný možný růst, který byl v Oceánii povolen. O'Brien si přitáhl speakwrite a začal diktovat: "Willis Brown: duckspeak veledobrý, angsoc pojetí převeledobré. Návrh posun vnitřstranně. Nadřízschvál." *** Když někdo zaklepal na dveře, bylo to neobvyklé. Willis chvíli přemýšlel, přestal počítat své peníze, zvedl se a otevřel neznámému příchozímu. Jak se ukázalo, zas tak neznámý nebyl: byl to O'Brien. "Soudruhu Browne, mám tu čest vám oznámit důležitou zprávu. Byl jste vyhodnocen jako potenciální kandidát na přestup z Vnější strany do Vnitřní. Stalo se tak díky vaší píli, angažovanosti a dobře vyvinutým schopnostem doublethinku." Willis se usmál: "Budu muset projít nějakými testy, že?" "Samozřejmě," odvětil O'Brien, "v podstatě se zopakuje test, který jste -jako každý člen Strany- absolvoval když vám bylo šestnáct. Jak říkám, ve Vnější straně by vás bylo škoda: Oceánie vás lépe využije v centru dění. Přiďte zítra v devět ráno na Ministerstvo pravdy, oddělení klasifikace." *** Willis Brown seděl v pohodlném křesle a jedl pstruha na másle, k tomu popíjel pravý indický čaj. Uplynulo pár týdnů a po úspěšných zkouškách byl přeřazen na odpovědnější pozici. Sáhl do kapsy, poklepal na peněženku a přitáhl si speakwrite k ústům: "položky dva až pět rozšíř, položka sedm deset škrt, nový oddíl pět..." *** "Jste zatčen!" křikl pan Charrington, nyní převlečený za prodavače obuvi. "Ne, to vy jste zatčen!" křikl zákazník a ukázal průkaz agenta Ideopolicie. "Jaktože záznamy... tam má být..." koktal pan Charrington. "Nevím, je v tom nějaký zmatek, v poslední době. " Kousek od nich na manifestaci začal řečník koktat: projev byl nějaký divný. Lidé nesouhlasně mručeli. *** Willis Brown při placení v obchodě utratil deset dolarů. Podíval se na peněženku, co mu říká. Generovala totiž signál synchronní s jeho kartáčkem na zuby... za deset minut bylo třeba zapnout nenávist. No dobře. Spočítal počet dlaždic na chodníku o odečetl deset, za těch deset dolarů. Rozdíl dnes řekne do speakwritu, jako vždycky. *** Kdo je šílený sám o sobě, nemůže zešílet ještě jednou, způsobem Angsocu. Může se ovšem adaptovat a vytvořit mimikry. Psychotiků ve Vnitřní straně přibývalo a rozdíly mezi jejich soukromou logikou a logikou Strany zvyšovaly nestabilitu a entropii. Kousek od Willisovy hlavy se srazily dva vrtulníky Ideopolicie.

6 názorů

čet jsem Huxleyho, Orwella i Zamjatina, takže tomu tady rozumím. nicméně 15 resp 16 není 84. Ale to nebylo cílem dílka, že. T.

Danny
19. 05. 2014
Dát tip
Tangens: pointa tam je, ale obávám se, že je pochopitelná pouze pro toho, kdo četl 1984

Sdílení
Nahoru