Poděkování

Je to zvláštní, jakou radost dokáže udělat jen jedno malé a zdánlivě obyčejné setkání s dávným přítelem...

Děkuji ti za to milé setkání za tvůj úsměv i radost v duši když jsme spolu seděli v "Tragedii". Je motivující, jak člověk opravdu ale opravdu potřebuje přátele. Ovšem těch opravdových je jen málo. A tak se těžko hledá. Ty ses našel sám. Nedávno jsem přebírala staré památky na různá místa a lidi a našla jsem tam i dávno časem zaprášený pohled od tebe. Dojalo mne to. Samozřejmě, holky pláčou. Ale někdy je to i z radosti. Třeba nad tím, že právě našli opravdového přítele.

---