Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Boží polibky

13. 06. 2014

1061

Autor

Jarmila_Maršálová

Je to dávno, jednou v zimě
nečekaně navštívil mě
pak se dotknul mého čela
a nejspíš vložil tajný kód

Má duše ještě nedospělá
sílila s časem o závod

Kdo není dnes bez hříchu!

Pak přišel zas a potichu
se ke mně v noci s láskou sklonil…

Bláhový, kdo by nežadonil!

Za chvilku se málem ztratil
přála jsem si, ať se vrátí
a prosila – u mě zůstaň!

tak polibek mi na rty dal
a zavřel užvaněná ústa
pod hrudí líbal dál a dál…

Což nenechat se? Vždyť jsem žena
múza bohem políbená
Nevěříte? Nemusíte

Všechno je tu pro nás, že ne?
Získáte, co dovolíte

Mám ruce bohem políbené
odpuštěnou spoustu vin
z jeho lásky vzešla dcera
narodil se první syn
jako by to bylo včera

klekla jsem před jeho chrám
teď požehnanou náruč mám
i bohem políbený klín