Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZpověď dekadenta
Autor
Stepca
Jednou jsem četl hodně \"černý\" almanach mladých autorů, zkoušel jsem pochopit ...
Zpověď dekadenta
vidím černě
chci vidět černě
přes den hledám jen špínu
- je černá
korby zasviněnejch náklaďáků
ji sváží z celého okolí
ke mně
- do mé duše
na tý obrovský hromadě
sedí supi mých černých myšlenek
a mlsně čekají …
čekají na světlé chvilky
co se občas derou
zubícím se úsměvem
zrezivělé konzervy
dovnitř
do mého plesnivého světa
a pak?
pak trhají!
trhají radost
trhají smích
trhají štěstí až na kost
s bezednou chutí
a nelítostně
trhají všechno na tak tenké cáry
že už jen černá prosvítá …
VEMTE MI MOU ČERNOU?
…
najdu si hned jinou
kam se podíváš figuruje
všude přetéká
kap …
kap … kap …
hustá černá šťáva odkapává
z odšťavňovače na mém tévéstolku
(mimochodem také stylovém)
kap … kap …
také významy slov a vět bulvárů
těžce sympatizují s tiskařskou černí
kap … kap …
PCHÁ, VEMTE MI MOU ČERNOU?
…
denně plavu v černé pěně hnusu
jen tak pro kondici
jednou
je to dávno
jsem byl na večírku
odporně slaný kaviár
jsem zapíjel zvětralým černým …
tehdy jsem přestal vidět růžově
stál jsem tam mezi stoly
jako maják
“ Plav ocáť “
cedila přes filtr servírka v černém textilu
ani mě nenapadlo
bylo mi patnáct
zvědavost lomcovala dveřmi poznání
a já – maják
svítil jsem dál v mlze černého humoru
oplzlých keců na adresu černého textilu
a dopíjel další černý
ještě chvíli jsem svítil
a pak …
pak už nikdy!
NO TAK MI VEMTE MOU ČERNOU?!?
…
mám doma obraz
“Východ slunce”
je to negativ v černý paspartě
když je nejhůř
svítí mi do tmy
zapnu si černou muziku
sluchátka sypou tečkovaný noty do učí
a já koukám
celý hodiny civím na tu nádheru
miluju umění ...
nejvíc černý sochy
z gumy a uhlí
dokonalé umění
když oknem zasmrdí pozvánka na vernisáž
vím že to začíná …
umouněný ruce komínů
modelují na nebi černý monstra z Triasu
vraníky - vzpínající cunami
Edgarovy havrany
černočerně rozcuchané busty …
miluju černé umění
tak vidíte
PAK MI VEMTE MOU ČERNOU …
je všude
…
dnes je mi osmnáct
jsem dekadent víc než jen z principu
sedím v ošoupaný černý kůži
kouřím a piju kafe
snad abych se konečně probral
z toho pitomýho
černýho flámu
chtěl bych být zas maják
svítit!
nějak to ale nejde
koleje nepustí …
PROSÍM, VEMTE MI MOU ČERNOU!
…
nejde to
já vím
už to se mnou vidíte taky černě …
až dokouřím
típnu černý vajgl vašeho svědomí
ve svým ebenovým popelníku
jó
A UŽ MI NIKDY NEBERTE MOU ČERNOU!