Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDážď
Autor
Kukučín
Zastanem a zosadnem z bicykla. Hľadím vôkol seba. V pamäti oživujem obrázky.
Možno takto pred rokom sme tu boli spolu. Ty si si máčal nohy vo vode a ja som si zatiaľ spokojne hovela na brehu.
Nič viac nám nebolo treba. Celá štrková lavica patrila len nám.
Potom sa zrazu zatiahlo. Pritiahli mračná a spustil sa vietor.
Tak sme sa zbalili a sadli na bicykle.
Ďaleko sme však neutiekli. Čo chvíľa nás dostihol dážď.
Bolo zbytočné pred ním utekať. Zaliezli sme pod najbližšie stromy a schovali sa pod tvoj pršiplášť.
Stojíme oproti sebe, takmer sa dotýkame špičkami nosov. Počúvame ako okolo nás bubnuje dážď.
Necítim vlhko ani chlad, len tvoju blízkosť. V duchu si želám, nech ten dážď nikdy neskončí.
10 názorů
> ...tak či tak mu to pošlem...
Bude rád. A líbí se mi ta změna grafické úpravy, tedy rozdělení vět do jednotlivých řádků. Ještě kdyby se tak dalo vyhnout zbytečně velkým odstupům mezi těmi řádky (v tomhle má současná verze Písmáku velké mínus), ale v případě tohohle textu je to detail a možná i věc názoru; někomu se ty větší odstupy mohou naopak líbit.
isteže prepáčim, takto usporiadané je to oveľa prehladnejšie a pôsobivejšie
Lakrov, odišiel len na chvíľu a mal by sa vrátiť, tak či tak mu to pošlem :)
Ďakujem za nakuknutie :)
pekný moment smútku, zachytený, odovzdaný *
trošku zredukovať "sa" a usporiadať viac pod seba by sa mi žiadalo
Pošli mu to a on se vrátí, napadá mě po dočtení, ale taky je možné, že se vůbec neztratil a že ten smutek, který z toho cítím, je jenom má mylná domněnka.