X X X

J e zvláštní,

že chrám mizí ve chvíli,

kdy věřící

jsou nejvíce zoufalí

z kázání těch bláznů ....

Měl bych se pomodlit

za hlemýždě

pod koly mého auta.

 

Kolikrát se stávám vrahem

ale  mé dny jsou šťastné 

z křišťáloví při východu slunce

i má smrt bude jednou

bez sebe

až v zástupu pozůstalých

přijdou

ti usmívající se hlemýždi

potomci

těch šťastných rodičů,

kteří milují hvězdy

a při tom jsou vyznavači tmy.

 

Dost možná jejich bílá krev

byla mou veselou myslí ....

 

---