O tebe víc

vítám rána se slzou v oku

objímám dny s bušícím srdcem

ukládám se ke spánku s roztřeseným hlasem

a se  slovy na rtech - ozvi se, ozvi

 

neumírej v myšlenkách

neumírej ve snech

ani v těch bdělých 

nejsem blázen, jen jsem teď trochu moc

 

jsem ted zase o něco víc

jsem víc o tebe

víc o tvůj smích v uších a o vůni v nose

víc o tvé oči v těch mým, víc o chuť tvého polibku

 

jakoby na světě nebylo nic - jen ty

jen ty a nikdo jiný

jakoby všechno bylo daleko za mnou

a přede mnou jen ty a tvůj smích

 

jen ty a tvůj smích zahalen ponurnou tmou

která mi bere dech a já nemohu mluvit

nemohu ti nic říct

ani se zeptat zda mě vidíš, zda o mě vůbec víš

---