Sen

Když ze do nočního snění vkrádáš ...

Otevřel jsem oči na pokraji zoufalství

a čekal, co se stane, co uvidím…

Kolem černočerná tma

až na malou jiskřičku v dáli…

 

Ta jiskřička by mohla rozpálit plamen plný lásky a odevzdání, jenomže je příliš daleko, že na ní nedosáhnu a příliš obklopena tmou, že se bojím, co na mě v temnotě číhá.

 

Z očí mi kanuly slzy jak hrachy.

Ach ty démanty probdělých nocí,

co vesele bleskotají pro jednu malou jiskřičku.

Pro jiskřičku naděje.

 

Ta jiskřička naděje jsi ty. To ty jsi básníkovou múzou, to ty jsi jeho slovem-veršem-básní, to ty jsi jeho jiskřičkou naděje ukrytou daleko a hluboko v tmách.

 

Bože, dej mi sílu vkročit do tmy…

Dej mi sílu dojít za světlem…

Dej mi sílu vyjádřit se…

Dej mi sílu překročit vlastní stín…

 

V tiché modlitbě poklekám na kolena a do sepjatých rukou pláču tvoje jméno, zalykám se jím se smyšleným pocitem, že mě třeba někdy uslyšíš ...

---