LUŽNÍ LES

Nevím co sem psát, snad jen že tohle vzniklo neky ve školní rok 1994/95.

Jak krásný byl ten lužní les,

Jejž člověk buldozery sněs.

Lesy, louky, řeky, vrby,

Nepomůžou lidské drby.

Mnoho lesů poničili,

Vodní plochou zaplavili.

A mušovský kostelík

V prostřed stojí, jaký div.

Uprostřed stříbřité hladiny

Stojí tam sám a jediný.

Snad ještě pár starých stromů,

Nyí snad kormoránů domů.

Ruší ta ohyzdnou krajinu,

Rozsáhlé vodní plochy.

Jako když v lánu pšenice,

Chátrají tři boží muky.

Na rozvlněné hladině,

Dál žabinec se plaví.

Však ekologům v parlamentu

Se jiné věci zdají.

Tak na mušovské hladině,

se dále větry prohání.

Však nikomu to nevadí,

Nikdo lesy nechrání.

Leč příroda je bezbranná,

Pár nadšenců se našlo.

A nad mušovskou nádrží

Už začíná být jasno

---