Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohadka o poustevniku
26. 01. 2000
10
0
1326
Autor
Ike_no_Neko
Monty_Python
08. 02. 2002
ach, Wopi, stydím se.... tak to aspoň napravím. Posílám Ti avízo. S láskou.
Teda, to je úplně suprová pohádka, takovéhle pohádky by se měli číst dětem, když jsou malé, aby věděly, co je ve světě čeká ... jejich sedmnácti hlavý tatínek by seděl vedle své sestry ... totiž své manželky a spolu by svému děťátku se zlatym zubem vyprávěli takovéto pohádky ... to by se mi taky líbilo, už si jdu najít nějakého toho mnohohlavce a jdu si založit rodinu ... omluvte mě proto prosím, budu dlouho zaneprázdněna, než své děcko po 19-ti letech donosím :o)) Dobrou noc ...
boží! :)))))))
Popelucho, proč jsi mi nedala avi? Ještě, že jsem šel po Tvých kritikách!
***
O Beruące (pohadka s urychlenym koncem)
Bylo krásné odpoledne. Sluníčko svítilo, ptáčci zpívali, kytičky voněly, zkrátka jaro v celé své kráse. Beruąka vylezla ze svého domečku u kořenů velkého dubu,
prohrábla si tykadýlka, rozhlédla se popasece a zhluboka se nadechla čerstvého vzduchu. "Dobré odpoledne Beruąko." pozdravil jí pan Cvrček a smekl klobouk.
"Dobrý den." odpověděla beruąka právě tak, jak jí to učila maminka. Sebrala koąíček a utíkala do obchodu pro pár věcí mamince.
Přeběhla po pasece a zaběhla do lesíka. Před krámem potkala Beruąčáčka. "Ahoj Beruąko." pozdravil jí. "Ahoj Beruąčáčku." odpověděla sluąně. "Neąla bzs dneska do
lesa na maliny?" ptal se jí Beuąčáček a čekal na odpověď. "Proč ne. Stav se." hodila po něm očkem. "Tak jo, v ąet jsem u tebe." radoval se on. "Tak ahoj." rozloučila
se a neľ se vzmohl na odpověď, byla uľ v obchodě.
"Copak to bude?" usmíval se dobrácky pan Chroust za pultem. "Potřebovala bych makovou mouku a kopřivový lektvar."
Pan Chroust poodeąel dozadu do krámua nabral do pytlíku makovou mouku. Podal jí beruące a sáhl jeątě do skříňky vedle, odkud vyndal kopřivový lektvar. Kdyľ
beruąka dostala co potřebovala, hezky poděkovala, zaplatila a běľela domů.
Les voněl a kytičky na břehu potůčku lákaly k utrhnutí. Beruąka se zastavila, aby si upletla věneček. Poloľila si koąíček na zem a rozběhla se k místu, kde byly
kytičky nejkrásnějąí. Pár si jich natrhala a sedla si na zem. Dala se do pletení věnečku a vůbec nevnímala čas. Po chvíli na ní začali přicházet mrákoty co nevidět
usnula.
Kdyľ se probudila, zjistila, ľe koąíček zmizel.V prvním návalu zmatku se jej rozběhla hledat. Běľela podél potůčku, aľ doběhla na nějaký palouček. Rozhlédla e po
něm a uviděla na druhé straně něco, co jí připomínalo ztracený koąíček. Doběhla asi tak do půlky paloučku a koąíček zmizel, ohlédla se směrem k potůčku a
potůček tam nebyl. Zděsila se, ľe zabloudila. Podívala se směrem k pařezu a tam, kde byl a nebyl před chvílí pařez, teď vesele bublal potůček. Rozeběhla se k
němu. Po chvíli stanula na jeho břehu. Aby se ujistila, ľe tam potůček skutečně je, sedla si na jeho okraj a namočila si noľky. Voda hezky chladila a vlnky naráľely
do jejích noľiček. Postavila se a ohlédla se na druhou stranu. Jaké to bylo překvapení, kdyľ zjistila, ľe se kouká na potůček, ve kterém si jeątě před chvílí ráchala
noľky. Rychle se ohlédla, ale potůček za ní nebyl. Teď byl na druhé straně paloučku.
Opět se rozběhla přes palouk. Kdyľ byla zhruba v půlce, potůček zmizel a neobjevil se ani na opačném konci. Beruąka si sedla na zem a rozplakala se. Najednou
ale před ní stál malinkatý muľíček se srandovním hnědým kabátkem. "Copak, proč pláčeą Beruąko?" ptal se jí konejąivým tónem. "Jaktoľe 'vylik' znáą moje 'vzlik'
jméno? 'vzlik'" ptala se plačky Beruąka. "Já jsem kouzelný skřítek. A lecos vím." odpovídal jí bodře muľík. " A mohl bys mi pomoci?" ptala se uľ v klidu Beruąka. "Jistě
ľe bych mohl, ale musíą mi říci v čem." "Vľdy» jsi kouzelný skřítek, tak jakto ľe to nevíą?" začínala zase Beruąka natahovat. "Jsem kouzelný, ale neumím ti číst
myąlenky, musíą mi říct v čem chceą pomoct." "Já jsem se ztratila a potřebuju najít koąíček s makovou moukou a kopřivovým lektvarem pro maminku." řekla mu
Beruąka a muľíček se zasmuąil. "Hmm... to bude těľké, nebo» jsi v zemi královni Zamorniky Kudlanky a ta tuze nenávidí beruąky, ale já ti poradím." dodal rychle,
kdyľ viděl, ľe se Beruąka opět připravuje na srdceryvný pláč. "Jdi k támhle tomu lesíku, ten se změní na skálu, tak se nelekni a třikrát na ní zaklepej. Kdyľ se tě
někdo zeptá, 'kdo je' odpověz 'HROMOVOUS' a oni tě pustí dovnitř. Jakmile tam budeą, na nic nečekej a rychle utíkej do lesíka, který je nedaleko. V lesíku bydlí v
chaloupce pidibabička. Té řekni, ľe tě posílám já a co tě trápí. Ona ti pomůľe."
"Děkuju mockrát!" vyskočila s s radostí ze země Beruąka. "Není zač Beruąko. A měj se dobřééé!" volal za ní muľík, ale ona ho uľ nevnímala. Utíkala, co jí noľky
stačily.
Bylo krásné odpoledne. Sluníčko svítilo, ptáčci zpívali, kytičky voněly, zkrátka jaro v celé své kráse. Beruąka vylezla ze svého domečku u kořenů velkého dubu,
prohrábla si tykadýlka, rozhlédla se popasece a zhluboka se nadechla čerstvého vzduchu. "Dobré odpoledne Beruąko." pozdravil jí pan Cvrček a smekl klobouk.
"Dobrý den." odpověděla beruąka právě tak, jak jí to učila maminka. Sebrala koąíček a utíkala do obchodu pro pár věcí mamince.
Přeběhla po pasece a zaběhla do lesíka. Před krámem potkala Beruąčáčka. "Ahoj Beruąko." pozdravil jí. "Ahoj Beruąčáčku." odpověděla sluąně. "Neąla bzs dneska do
lesa na maliny?" ptal se jí Beuąčáček a čekal na odpověď. "Proč ne. Stav se." hodila po něm očkem. "Tak jo, v ąet jsem u tebe." radoval se on. "Tak ahoj." rozloučila
se a neľ se vzmohl na odpověď, byla uľ v obchodě.
"Copak to bude?" usmíval se dobrácky pan Chroust za pultem. "Potřebovala bych makovou mouku a kopřivový lektvar."
Pan Chroust poodeąel dozadu do krámua nabral do pytlíku makovou mouku. Podal jí beruące a sáhl jeątě do skříňky vedle, odkud vyndal kopřivový lektvar. Kdyľ
beruąka dostala co potřebovala, hezky poděkovala, zaplatila a běľela domů.
Les voněl a kytičky na břehu potůčku lákaly k utrhnutí. Beruąka se zastavila, aby si upletla věneček. Poloľila si koąíček na zem a rozběhla se k místu, kde byly
kytičky nejkrásnějąí. Pár si jich natrhala a sedla si na zem. Dala se do pletení věnečku a vůbec nevnímala čas. Po chvíli na ní začali přicházet mrákoty co nevidět
usnula.
Kdyľ se probudila, zjistila, ľe koąíček zmizel.V prvním návalu zmatku se jej rozběhla hledat. Běľela podél potůčku, aľ doběhla na nějaký palouček. Rozhlédla e po
něm a uviděla na druhé straně něco, co jí připomínalo ztracený koąíček. Doběhla asi tak do půlky paloučku a koąíček zmizel, ohlédla se směrem k potůčku a
potůček tam nebyl. Zděsila se, ľe zabloudila. Podívala se směrem k pařezu a tam, kde byl a nebyl před chvílí pařez, teď vesele bublal potůček. Rozeběhla se k
němu. Po chvíli stanula na jeho břehu. Aby se ujistila, ľe tam potůček skutečně je, sedla si na jeho okraj a namočila si noľky. Voda hezky chladila a vlnky naráľely
do jejích noľiček. Postavila se a ohlédla se na druhou stranu. Jaké to bylo překvapení, kdyľ zjistila, ľe se kouká na potůček, ve kterém si jeątě před chvílí ráchala
noľky. Rychle se ohlédla, ale potůček za ní nebyl. Teď byl na druhé straně paloučku.
Opět se rozběhla přes palouk. Kdyľ byla zhruba v půlce, potůček zmizel a neobjevil se ani na opačném konci. Beruąka si sedla na zem a rozplakala se. Najednou
ale před ní stál malinkatý muľíček se srandovním hnědým kabátkem. "Copak, proč pláčeą Beruąko?" ptal se jí konejąivým tónem. "Jaktoľe 'vylik' znáą moje 'vzlik'
jméno? 'vzlik'" ptala se plačky Beruąka. "Já jsem kouzelný skřítek. A lecos vím." odpovídal jí bodře muľík. " A mohl bys mi pomoci?" ptala se uľ v klidu Beruąka. "Jistě
ľe bych mohl, ale musíą mi říci v čem." "Vľdy» jsi kouzelný skřítek, tak jakto ľe to nevíą?" začínala zase Beruąka natahovat. "Jsem kouzelný, ale neumím ti číst
myąlenky, musíą mi říct v čem chceą pomoct." "Já jsem se ztratila a potřebuju najít koąíček s makovou moukou a kopřivovým lektvarem pro maminku." řekla mu
Beruąka a muľíček se zasmuąil. "Hmm... to bude těľké, nebo» jsi v zemi královni Zamorniky Kudlanky a ta tuze nenávidí beruąky, ale já ti poradím." dodal rychle,
kdyľ viděl, ľe se Beruąka opět připravuje na srdceryvný pláč. "Jdi k támhle tomu lesíku, ten se změní na skálu, tak se nelekni a třikrát na ní zaklepej. Kdyľ se tě
někdo zeptá, 'kdo je' odpověz 'HROMOVOUS' a oni tě pustí dovnitř. Jakmile tam budeą, na nic nečekej a rychle utíkej do lesíka, který je nedaleko. V lesíku bydlí v
chaloupce pidibabička. Té řekni, ľe tě posílám já a co tě trápí. Ona ti pomůľe."
"Děkuju mockrát!" vyskočila s s radostí ze země Beruąka. "Není zač Beruąko. A měj se dobřééé!" volal za ní muľík, ale ona ho uľ nevnímala. Utíkala, co jí noľky
stačily.
Bu ha ha ha haaa... psajkou... :*)))
dyzoneizriteone... yeah... :*)))
JHa, the Prophet...
dyzoneizriteone... yeah... :*)))
JHa, the Prophet...
Jen co se zvednu z pod stolu, kam jsem zahucel smichy, tak Te pochvalim :o)
Lampar
Lampar
Nejdřív, když se mi to začalo rolovat před očima, jsem to nechtěla číst, pak jsem si všimla kritiky takových osobností jako jsou Šílená, Merle a Daimon, a tu pohádku jsem si s XXL očima přečetla. Díky, já mít zase pět let..!! :-)
~ ~ ~
~ ~ ~
Proč jen tři Šílenčo? No možná byly čtyři, ale podstatný je to, že jsem se nesměl smát (před šéfem) a zatím co bych to normálně zvládal, tady to prostě nešlo. A hlavně, tři jsou přece ty zlatý jablka :-))))
přiznám se bez mučení, pohádky mám strašně ráda...Na Oldovi jsem si vydindala aby tu pohádky byli...ale na tuhle nemam dost sil a odhodlani... Prosím někdo mi napište jak to dopadlo dík. Docela mě to zajímá.
Asi tak tři momenty mě donutily ke smíchu, i přes moje odhodlání tvářit se před šéfem vážně. Zbytečně dobrý. tip
Daimon Terr
26. 01. 2000Klidně piš v češtině ...
Móóóc dobré ... Uaf ...
T.I.P
Výtečně,dobře, ještě lépe,pěkné,moc dobré,skvělé,to se mi to líbilo, jejda to seš teda holka šikovná,fakt dovopravdy,huhuhuáááá jo!
Skvele...kdybys bydlel v Ostrave, tak te beru do naseho klubu asocialnich lobotomiku, kteri maji strach z Predatoru s drevenymi lzickami - dlabackami a chcou nam vydlabat mozky ocima z hlavy... Jsme tri a ta pohadka je presne takova, jako nase rozhovory!!!! TIPUJITE
Merle jenom 3 momenty? ja to kvuli smichu musela vzdat...:o))))) nedelam to casto ale vytiskla jsem si ji doufam ze ti to mily(a) autore(rko) nevadi.
Kraasnyyy kraaasnyyy a zase kraaasnyyy...smekam, tleskam, smeju se :-)))))))) Kdybych moh dat dva tipy, udelal bych to. Tak aspon jeden...Jen tak dal...
Kraasnyyy kraaasnyyy a zase kraaasnyyy...smekam, tleskam, smeju se :-)))))))) Kdybych moh dat dva tipy, udelal bych to. Tak aspon jeden...Jen tak dal...