Choroba

co tak rychle nemizí jako přichází. Stejně si ji hřeji...

Mám stovky mrtvě skelných očí

a křivý výraz zoufalce

Má hlava se stál červotočí

to z třísek v mojí oprátce

 

Můj jazyk vine věty lživé

pak pláče v sobě zavřený

a jindy zase živě zíve

když doléhají ozvěny

 

Mé tváře často planou žizní

a sytost kňučí hladově

Proč netěším se vlastní přízni

má paměť hledá odpověď

 

Mám v nose vůně popelavé

a pachu lásky děsím se

neb srdce kterým dehet plave

je stříbra vlasů měsíce

 

---