Blues pro Lenku F.

Vylijeme ustalovač 
vzpomínek svých jako fotek 
noc je černé dávné stříbro 
studí zářím čísi dotek. 

Ráno brzy přijde bolet 
jedním šálkem černé kávy
navlékl ti prsten vlasů 
a vzal si tě vprostřed trávy.

Horká ano šeptáš stále   
v nebi svítá světle modré
barev začne být jak kdysi  
věci najdeš vidět dobré.

Když pohlédneš ze zrcadel
do pokoje z jejich strany
kde jsou těl tvých bílé břehy 
a stěn stínů dlouhé hrany.

A brázdy se stále tvoří 
kolem voda času plyne
jestli zhasneš světlo srdce   
jeho loď se s tvojí mine.

Kořeny se dotýkáme 
voní hlína po prsti
a jedna z hvězd mojí touhy
hoří psovi na srsti.