Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nebem

15. 09. 2014
0
4
704
Autor
MAJKL65

Já píšu dopis moři
na řeku kreslím kruhy 
a otázky se tvoří
plynou pryč odpovědi.

Nevím vlastně jaké 
poslat vodou slovo
zda jak pěna lehké
či těžké jak olovo.

A s kým vypiji láhev 
do níž vložím psaní   
a kdo vymyslí název
toho povídání?

Číst ho budou ryby
jež jsem stínem zranil
a tak za moje chyby   
jsem je v sobě zabil. 

Na ostřích jsem posté  
nebem tráva voní   
mé tělo je jisté
chutnám ti po ohni.

Ústa čímsi v zdivě 
navždy zapečetím
zůstanou jen v rybě
má nanebevzetí.


4 názory

Safián
16. 09. 2014
Dát tip

To je pravda, stále stejné rytmické chyby. Jako by ses za léta nic nenaučil.


vypadá to, že nemáš hudební cítění (smysl pro rytmus), kašli na vázanej, volnej ti jde líp ;)


Já v poezii mi nevadí, používám ho často. Tady ovšem příliš svazuje forma, vázaný verš je svině.


Josephina
15. 09. 2014
Dát tip

není Já v poezii příliš egoistické? :-) i když vlastně už i například Puškin ... jo vázaný verš, to hned tak každý neumí (já teda taky kostrbatě)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru