Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak ti je?
Autor
Monanarch
Pokus o kratičký prozaický útvar Čím tvrdší kritika, tím lépe.
"Jak ti je?" Zeptal se přítel s ustaraným, snad ne hraným, výrazem ve tváři. Jak mi je, zamyslel jsem se. Jak popsat duševní stav býka v zápasu s toreadorem, když hrdé zvíře nemůže odolat červenému praporku ani na pokraji svých sil? Jak popsat pocity opilce plačícího nad dopitou lahví v době kdy dochází k zjištění, že mu opět život nevyřešila? Jak vylíčit pocity chlapce, když sleduje jak se jeho vysněná dívka prochází parkem s jeho nejlepším kamarádem? Jakými slovy vyjádřit pocity slunečnic na sklonku dne? Jak jen vyjádřit ztrátu víry v pocitech osamění? Jaká slova může člověk zvolit, aby se vyřekl z niterních pocitů a tak celou tíhu vlastního vědomí netížil v sobě?
"Je mi fajn," odpověděl jsem s mírným úsměvem na tváři, hraným.
4 názory
Čekám, že po všech těch ilustračních příkladech přijde nějaká pecka. Něco co se tvému protagonistovi, píšcímu v první osobě, skutečně přihodilo. Pecka nepřišla a mně dochází, že se mu zřejmě postupně přihodilo (téměř) vše, co je v jeho předchozím myšlenkovém monologu jmenováno.
Zda se s tím, co vše ho potkalo, dokáže či nedokže vyrovnat, zůstává po dočtení nezodpovězené a za nevyslovené ústřední téma téhle miniatury považuji myšlenku, co všechno a jak mistrně v sobě dokážeme skrývat.
Děkuji za kritiku, co se týče užitých slov tak se hájit příliš nemohu, ale třeba se časem dopíši k něčemu lepšímu, pokud budu psát trochu více. A k závěru, jsou povahy co v sobě radši všechno dusí, já sám bych se asi pár přátelům svěřil, ale tohle měl být trošku "americký" model myšlení, kde na otázku: "How are you?" JIná odpověď než: "I am fine." téměř neexistuje.