Lavičková romance

Lavičková romance

Seděla s pohledem na ranní Prahu na dřevěné lavičce s posprejovanými vzory. Celá krása města hrála v barvách brzkého rána. Byl začátek ledna. Zimní slunce osvětlovalo její něžnou tvář i její zahmouřené oči od toho svitu. Ručkou si sjela po své zimní bundě s kožichem na kapuci směrem dolů k roztaženým nohám. Nedívala kam jí míří věděla že dojde ke kontaktu. Pocítila to. Cizí ruku. Cizí ruku jak šmátrá a lechtá po vnitřních stranách stehen. Nebyla to úplně cizí ruka. Byla to ruka jejího milého. iKdyž nevěděla to tak uplně zda byl její milí ale doufala v to. Znala ho necelých pět hodin ale už ted vedela ze sním chce strávit mnohem více takovych chvil jako byla tato. Chytla ho za ruku a něžně ji posunula blíže k růžovým kalhotkám schovaným pod černou sukní s mnoha knoflíkami která končila jen pár centimetrů nad kolýnky. 
Vzpomněla si jak si ji vybírala ten večer předcházejícího dne.
 Stála naproti velkému zrcadlu u sebe v pokoji a vlnila se před ním. Její křivky sváděli jí samou. Přepadnul ji zvláštní pocit. Takový ten pocit který se moc nesvěřuje. Spíš se koná. A to buď v případě velké opilosti a malé morální zábrany a nebo v případě že to s někým opravdu chcete. 
Tak tedy jen v podprsence a té sukni začala ty knoflíčky hezky jeden po druhém pomaloučku rozepínat. 
Úchylně a s očekáváním to pozorovala v odrazu zrcadla jak každý uvolněný knoflík povoluje sukni a odhaluje její smetanově bílou pokožku. Nechala ji zaplou pouze na posledním a to z důvodu, že se ji ta sukně tak víc líbila. Lehce si svojí trochu upocenou ruku vtěsnala mezi podbřišek a sukni. Na konečkách prstů ucítila škrablavé konce svých oholeným chloupků. Rukou zajela hlouběji do útrob sukně. 
,,Crnk, crnk!“ vyrušilo ji z této napjaté situace zvonění mobilu, který ležel na polštáři postele vedle které právě stála.
Hbitě vytáhla ruku ze sevřené sukně a druhou rukou zvedla mobil a dala si ho k levému uchu. 
,,Jdeš dnes na tu mojí oslavu?“ ozvalo se z reproduktoru.
,,Jasně, že jdu. Zrovna si vybírám oblečení. Chci si vzít sukni ale nevím jak se silonkami.“ Odpověděla s dodatkem.
-,,No já ti nevím má být zima. Ale jako klidně si je neber aspoň je nebudeš mít zase roztrhaný jako minule.“ 
-,,Nech si toho jo? Nemůžu za to, že mě musel ten prasák musel ohmatávat. Ještě ze mu pak kluci dali přes hubu.“
-,, To máš pravdu. Hele a víš kdo tam má jít?“
-,,Kdo? Neříkej že…“
-,,Jo jde tam! Musíte se dát do hromady. On je tak úžasnej. Bude vám to spolu slušet.“
-,,Musíš mě s ním seznámit! Prý je hrozně krásnej a milej.“
-,,To je. Fakt se z něj zblázníš.“
-,,Já se tak těším! Hele zlato musím končit. Za hodinku se uvidíme. Pa!“
-,,Dobře. Měj se. Pa!“

Otevřela oči. Znovu byla na té lavičce a dívala se ze stráně na malebné město jako z pohádky. Jen krátké mrknutí a ze svého pokoje před několika hodinami byla znovu zde.  
Ucítila kouř a vůni spáleného tabáku. Její princ na ni koukal skrz oponu dýmu z cigarety kterou si před chvílí zapálil. Usmál se na ni a vyfoukl jí kouř do tváře. V tu samou chvíli ucítila jak se jeho zmrzlé prsty dotkly jejích kalhotek a toho co ukrývají. 
Nadšeně se pousmála v koutcích jejích maličkých úst. Vdechla trochu kouře a ihned jej zas vyfoukla. Nevadilo jí to. Sama kouřila už třetím rokem. 
Ucítila jak ji šimrá. 
Vytřeštila oči. Znovu nasál cigaretu, kterou držel v levé ruce. Obvykle ji držel v pravé, ale tentokrát měl pravou ruku již zaneprázdněnou. Ukazováčkem a prostředníčkem lehce jezdil po krajkové pláni jejích kalhotek, která se pomaloučku začala měnit v mokřady. 
Vyfoukl.
 Zírala na něj jejíma krásně hnědýma očima a on věděl že celá její pozornost patří jen jemu. 
Ostatně tak to bylo pokaždé s každou, nehledě jestli byla hnědoočka, modroočka nebo je měla zelený jak Harry Potter, kterého neměl vůbec rád, ale kvůli štrejchu to byl ochoten přetrpět.
Chvíli ji pozoroval. Od úst jí šla pára a měla popraskané rty. Všiml si jejího šibalského úsměvu. Nevěděl co si má o něm myslet ale nezkoumal to. Prostě pokračoval v tom co ovládal a co bavilo i těšilo jeho i jiné. 
Znovu nasál z cigarety. 
Popošel prsty nahoru a zamířil k okraji kalhotek. Chvilku s ním zápasil ale nakonec se mu podařilo pokořit jeho tuhé švy a probojoval se pod ně. 
Cítil její hladce oholenou kůži. Byla tak hladká. Chvíli zaváhal, zda se nezmýlil v odhadu stáří té slečny a zkoumavě ji přejel pohledem. Ale ano ucítil škrábnutí blízko ohybu stehna a levého stydkého pysku. Nespletl se, ulevilo se mu. Připadal si trochu legračně.
Vyfoukl. 
Musela se holit včera. Asi to tušila, že to takhle skončí. 
A také, že ano. Tušila. 
Vnímala, jak jeho studená ruka tvoří každým letmým dotykem její vroucí pokožku v husí kůži dychtící po dalších dotycích. Pociťovala jak ti dva neposlušní prstíci chvíli mazlí poštěvák a nakonec zajedou dovnitř. 
Když je v sobě ucítila otevřela ústa ale nevyšel žádný hlásek. Jen znovu kouř z cigarety se vznášel ve vzduchu. Náhle černým oblakem prolétla sněhová vločka. Bílá sněhová vločka. A támhle další! A další! Rozsněžilo se. Jen lehce ale i tak to bylo kouzelné. 
Tu jedna vločka dopadla na její stehýnko a roztála v opojení vášně, kterým bylo nasáté celé tělo. Ani si toho nevšimla. Zvedla ruce a opřela se lokty o pokreslené opěradlo lavičky. 
Trochu nadzvedla pánev. Ó ano. Tak se jí to líbilo. 
Skousla dolní ret. Zakousávala se do něj tvrději a tvrději. 
Rozkoš ji začala stoupat až do krve. Cítila ji v každém pohybu jak narůstá. 
Její hrudní koš se začal naplňovat ledovým vzduchem smíchaným s kouřem z cigarety. 
Víc a víc zhluboka dýchala. 
Nádech.
Jeho prsty byly jako dvě dýky lásky které se třely o ní zevnitř. Bodaly a řezaly ale vzřušujíce a s lehkostí ptačího pírka se pohybovaly tam a sem.
Výdech.
Její zorničky se roztáhly do velikosti měsíce. 
Znovu nasál hořící tabák. 
Náhle začal pociťovat jak se jí začíná třást celé tělo. Její stehýnka mu začala stlačovat ruku a on s ní neměl kam uniknout. Ani se o to nepokoušel. Byl přesně tam kde chtěl být. Cítil jak mu zaměstnaných prstech až na dlaň pomalinku stéká lepkavá tekutina hříchu. Jak on ji miloval. Pokaždé si tento moment dopřával s heroickým uvolněním. 
Znovu nasál z cigarety a do toho zasunul prsty hlouběji. Z jejího hrdla vylítl výdech s melodickým zvukem na konci. Jen nepatrný ale stejně ho slyšel a vzrušilo ho to. Už cítil jak se mu pomalu začíná naplňovat poklopec blahem a nedočkavostí. 
Vyfoukl, aby jí dal něžný polibek na její maličké popraskané rty. 
Naklonil se. Už byl pouhý kousek od jejích rtů. Pořád zírala ze stráně Petřína směrem dolů. Už cítil její dech. Náhle se na něho přemístil pohled jejích krásných očí. V těsné blízkosti. 
Už už by cítil její sladké rty ale z nenadání uhnula hlavou na opačnou stranu a on jen bezmocně koukal jak o jeho polibek nejeví žádný zájem. 
Pomstychtivě zatlačil svými prsty na místo za stydkou kostí a ona vyjekla. 
Na jeho tváři se zjevil usměv s poselstvím výhry a už se jen těšil jak i ona zajede do jeho kalhot. 
Znovu nasál z cigarety. Už jí zbývala jen třetina. 
Princezna se nadechla a ihned zas vydechla. Několikrát po sobě. 
Již věděl, že má vyhráno. 
Vypustil šedivý dým z úst.
Znovu zírala na ten výhled spojený s takovou adrenalinovou vášní, jakou ještě nezažila. 
Ucítil jak jedna ze sněhových vloček dopadla na jeho ruku vtěsnanou mezi jejími rozkročenými stehny. Zastudila ho a hned se roztála. Vzrušilo ho to a napětí v kalhotách stoupalo do astronomických výšek. 
Naposled nasál z cigarety a upustil ji vedle své boty. 
Nato ihned vyfoukl a pozoroval jak se z její mírně otevřené pusy vylévá pára s tichými hlásky. 
Jak se těší až v té její pusince bude mít tu svojí nejoblíbenější část těla.
Kalhoty ho pnuly a on by je už teď nejraději povolil a vypustil ven toho Krakena.
Ale věděl jedno. Do té doby než to přijde, má ještě gynekologickou práci.

Její hlas byl čím dál víc intenzivnější a její celková rychlost dýchání se zvětšila. 
Cítil jak už mu z ruky, co stále vedla válku s tím božským dílem, kape její výplod lásky na zem pod ní. 
Takovouhle reakci na svoje umění ještě nikdy nezažil. A byl z toho rád. Vždy byl sto zkoušet nové věci a o to více byl vždy nadšený z těch nečekaných. 
Uplynulo nějakých patnáct minut a jeho síla v kalhotách stále držela, možná i ze sílila. Jako by se snažil prodrat přes zip až ven do studeného raného dne. Dvojici na lavičkách již oslepily první paprsky slunce ale oni to nevnímali.
Zatím co jeho levá ruka mrzla v kapse, ta druhá byla až na dvě zaměstnané části skoro necitelná. 
Ale věděl, že brzy bude mít odpracováno a přijde řada i něho. 
Už přemýšlel, zda si ho odvleče domu do vyhřáté postýlky nebo to zmákne tady. Zda bude pracovat obouma rukama nebo postačí jedna. Jestli ho pohltí sama nebo bude potřebovat radu. 
Určitě polyká, debatoval uvnitř své hlavy. 
Náhle ho ze zamyšlení vyrušil ten dlouho očekávaný zvuk. 
Její hlas se třásl, ale bylo slyšet ta nedočkavost z vyvrcholení.
Rychle nastolil svoje efektivní tempo a zbytek své energie vložil do symetrických pohybů dvou prstů v ženském pouzdru. Jakoby klikal na myšku stále opakovaný pohyb na g-bod. Vaginální svaly se sevřely a on se ocitl v pasti. 
Výkřik slasti.
A další. Výdech. Nádech. Výdech. Výkřik. 
Náhle ucítil tam dole proud štěstí a úlevy. 
Znovu zvítězil. 
Vytáhl je. Mokré prsty ho ihned začali zábst. 
Už, že si je utře do bundy ale ona mu chytla ruku s rozjařeným úsměvem a chtíčem v očích. 
Otevřela ústa a vtěsnala si do ní oba kluzké prstíky a oblízla. 
To ho vzrušilo natolik že měl pocit že se snad neovládne. 
Pustila mu ruku a on sní ihned šáhl na její zahalené prso pod tričkem a podprsenkou.
Vlepila mu facku. Jak nečekaná reakce ale líbilo se  mu to. Navíc ji viděl ve tváři, že to bylo schválně. Usmála se. Jeho tvář ho začala štípat prokrvením. 
Vzdvyhla ruku a pomalu mu ji začala pokládat na jeho pravé stehno. 
Už se celý rozplýval. Na poslední chvíli ale zrychlila a místo položení ruky ho plácla. 
Druhou rukou si mezitím povytáhla krajkované kalhotky.
 Levou rukou, opřenou o jeho stehno, se zapřela a pomohla si tím se zvednout.
On vytřeštil oči jako co chce dělat. 
Ohrnutou sukni si stáhla trochu dolu a rozhlédla se. Už bylo dost světla. Podívala se na hodinky na pravé ruce. Šest ráno. 
Podívala se na něj a usmála se. Hodila na něj takový ten děkovný pohled. 
Otočila se na podpatku a zamířila směrem dlážděnou cestou dolu do centra Prahy. 
On jen seděl jak opařený a nevěřil vlastním očím. 
To jako fakt? Zeptal se sám sebe.
,,Píčo!“ ozvalo se znenadání z jeho úst směrem za ní. Neotočila se ani nezpomalila. Ignorace. Ale slyšela to.
 Za tu dobu co jí ukájel změnila pohled na věc. Došlo jí pár věcí. Byla mu vděčná za službičku ale věděla, že by to s ním stejnak nedopadlo tak jak chtěla. Takového kluka si neudrží. Pokaždé se najde další naivní holka co mu neroztáhne nejen nohy ale i srdce . 
Takhle to alespoň ona viděla a věděla, že udělala dobře, že odešla jako hrdinka. A ještě s potěšením. Mířila domů.
Pan Jsem nadržený ale dnes si neštrechnu seděl na lavičce a neustále si promítal v hlavě co se to stalo. V životě nic takového nezažil.  Takhle s nim vyjebat.
Zapálil si další cigaretu. Dokouřil. Zvedl se a prohlídl si město pod ním. Nakonec se také vydal směrem dolů a celou cestu domů přemýšlel. 
Přemýšlel nad tím jak si zítra stejnak najde další kundu co bude ještě prosit aby ho na ní vyndal. 
Tak pro dnešek si ho vyhonim sám.