Nenaplňení

No a já se k tomu musím vrátit také :) Je to krátké, výstižné a upřímné. Není to nucené, šlo to samo, doslova jsem se vyplakal na papír. Jako by ve mě byla bariéra, ale v tomto případě jsem ji překonal a jednou, jen na chvilku, byl opravdu upřímný k sobě a všemu kolem. Není to báseň jako spíše pocit. Vyústění nezasloužené samoty, způsobené vlastní vinou. Vyústění zadržováním. Bylo pevně dané, že to musí vznikmout a já jsem jednou rád, že má ruka psala, byť mnou nevedena.

Původně jsem to psal jen jako odreagování, při psaní něčeho jiného. Ňák mi to nešlo, tak jsem si hrál a toto vzniklo :) Já nevím, ani bych to neměnil. Myslím si, že zasahováním bych změnil duši básně a vzal ji její bezprostřední autentičnost.

Geniální mi připadl prolog, pak už to trochu vadlo.

Dyť ja také vadl ...

Moc hezký ! Můj upřímný t*

tak holt už to vobčas bejvá tip

tak tohle je super...moc hezké metafory...líbí...!!*

Pekna (po)citovka... jednodechova, cte se sama...!*

povedal si to aj za mna tip