Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

VRÁSKY JÁNOŠÍKA

05. 03. 2002
0
0
648
Autor
petrík

Ty, rod veľký, tatranský rodný

Vekmi svojimi to strápený - však mocný!

Časmi zviazaný, vo vežiach väznený

Jarmom spútaný i rečou potláčaný

 

Ty, zhanobil´s človečiny rodinu

V tú smutnú večernú to hodinu

Vlastných dedov potlačil si

A z mozoľov svojich, nevyžil si

 

Tvoje putá sú tu stále

Si prikovaný k svojej skale

Vpustil si sem Morenu

Ty zradil´s v svoju hodinu!

 

Vy papľuhári nešťastní a slepí

Svoju hrdosť odrodil´s - tu drepí!

Skazený to náš rod, keď otčinu

Nechcú si už spomínať vo večernú hodinu

 

Ta šeď a černo padá zrazu

Vaše srdcia sťa studený dych Mrazu

Nádej v hrdosť rodu mrie

A v duši mojej smola vrie!

 

Čas ukul nám okovy

Vraj sme vyšli z poroby

Nelichoť si Ty rod môj

Veď stále trvá v Teba zboj!

 

Na rody iné, jasy rozlož

Nie je cesta v tupú to lož

Tak svojim sviecam nakáž jasne

Nech nám oheň rodný nevyhasne!

 

Miluj seba, neskrývaj sa v lono

Otvor pohľad a povedz - Bolo!

Vnímaj staré skryté mohyly

Patria v náruč našej rodiny!

 

Vzbuď sa! Rozbi brány slepoty

Zažeň sivé, ťažké mrákoty

Nastav ruky i v tomto malom jase

Nech duch Slováka vstane zase!

 

 


Amanda
08. 03. 2002
Dát tip
No vlastenecke versiky moc nemusim...

Krel
05. 03. 2002
Dát tip
místy mi to přijde až moc ukřičené, s množstvím prázdných gest...

Vole
05. 03. 2002
Dát tip
nie je to recesia?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru