Amaurosis fugax

občas bych měl radši 
bílou hůl a černýho labradora
jenom abych neviděl
jak mě platonicky miluješ 
mezi čtvrtym a pátym vínem

chceš bejt zase 
štírova děvka
rakova Clementine a
zůstaly ti stejný zlozvyky

ještě pořád jíš 28x denně a 
u posledního rajčete bejváš roztomilá 
budíš se když v noci vstanu z postele 
hledáš mě a sem daleko 
někde ve včerejšim snu 

nejsi moje a nejsi ničí 
ten pocit někomu patřit 
ve frontě na vanilkovou zmrzlinu 
nepoznáš 
ani s rybízovym přelivem

píšeš mi mezi řádkama
o tom jak se spolu budem smát v  Brně o půl čtvrtý ráno
a psát si do diáře poblázněný vzkazy
o tom jak příští rok ukradnem z keře první narozenou jahodu 
šibenice psaná na kůži vypsanou fixou a 
200 v hodině na starý hradecký 
kde vítr z vlasů rozvíří cizí semeno 

v soutěži o nejkrásnější místa vyhrávaj ty
kde sme spolu nebyli
místa bez vzpomínek na území nikoho z nás 
Milešovce bych dal zlato

hodnej-zlej-hodnej-zlej-hodnej-zlej-hodnej-Já-hodnej-Já
tvuj životní maraton pořád dokola 
o tom jak každej novej začátek
je vlastně důvodem se vrátit

konce sou pořád stejný
auto a náš dech nakreslenej na oknech 
z rádia hraje mňága
a tvoje hlava pod mojí 
protože ti to nikdo tak neudělá
nepohladí ani nepochopí
 

a do novýho rána
neseš mi tajně čaj v termosce
abych si nepřipadal jako útulek
co dává lásku a granule
utečenejm a nalezenejm 
bez rozdílu