Mráz života

My čekali jaro

a zatím přišel mráz,

ten kterej kopřivu nepálí,

ale mě třeba jo.

Vodolný fšak ne,

i dyž sou to párátka,

fšak s odolným duchem

kráčí dycky vpřed.

Mráz je nezastaví

dokud nejsou u dveří;

my nedojdem dál,

usadíme se jak farmáři,

ale oni se nikdy nevrátí,

by potěšili naše

ty vždy smutné duše.

A tak to tak zůstane,

že voni na cestách,

zatímco my tady

zůstanem a zemřem.

Snad se jednou sejdem

aspoň tam na nebi,

i když sme nezářili

tadydle na Zemi,

tak tedy sbohem

sbohem tam na nebi!