Nádražní

Sedával celé dny až dlouho do noci
na maloměstkém nádraží 
nenápadně pozoroval cestujicí, 
prohlížel si jejich zavazdla,
zkoumal co mají na sobě, 
poslouchal o čem se baví,
dobře si všímal všech detailů
a zdálo se, že vlaky ho moc nezajmají

Dotazy na jeho osobu, 
ho nikdy nevzrušovaly
jen občas na ně stroze odpovídál,
že se učí a pozoruje ostatní

Jednoho všedního rána 
si k němu přisedla holčička předškolního věku
,, pořád na cestě?" špitla k němu otázkou 
a rozutekla se nádražím 
jako by snad ani nemusela čekat na odpověď.