Motýlku, rád tě mám

Povídka o lásce draconequua a poníka. Věnuju ji písmákům k Vánocům.

Pokud jste ji už začali číst, stojím o to, abyste ji dočetli do konce a řekli mi, jaká je. Přeslazená? Nudná?

Mimochodem... Šťastné a veselé Vánoce, nebo po poníkovsku: Šťastný a veselý Srdcehřej!

Drahá Rarity,

Zdravím tě z mé momentální studovny v Canterlotu. Nevěřila bys, co je tu knih o módě!

Ale to není důvod, proč ti píšu.

Víš, je to už rok, co jsme společně oslavily plnoletost, rok, co jsme já a Discord tady. Za celou tu dobu si s vámi akorát občas píšu a to není ono. Krom toho, mám pocit, že Discordovi chybí Fluttershy (ale nezmiňuj se o tom před ním, nebo ti záhadně zmizí ty nejlepší šaty jako mně), a zrovna ty moc dobře víš, jak je s ním k nevydržení, když se rozhořčí. Celestia si oblíbila Pinkie pro její muffiny a nechává si je dovážet, víš o tom?

Princezna Luna vás má ráda všechny a také se jí stýská. Nikdo z nás ale nemá příliš času, abychom za vámi přišly.

A tak vás chci požádat, zda byste nepřijely vy k nám! Zeptej se ostatních, prosím. Vezměte s sebou i Apple Bloom, Sweetie Belle a Scootaloo. Budou rády.

Rok jsem vás neviděla! Prosím přijeďte aspoň na víkend!

Tvá věrná kamarádka Twilight Sparkle.

Rarity odložila pergamen. Twilight chce, aby ji navštívily! Konečně!

Rozběhla se ke dveřím. „Sweetie Belle?“ zavolala do rozlehlého domu.

„Ano? Co se děje?“ ozval se sladký hlásek z kuchyně.

„Sbal si věci, jedeme na návštěvu za Twilight! Nezapomeň nějaké hezké oblečení a-“ Rarity nasála podezřelý pach spáleniny. „Sweetie, co tam děláš?“

„Co? Já? Eeeh, nic, to je… to je…“ Z kuchyně vyšla učouzená postava, zdaleka ne tak malá jako kdysi, a vzdychla.

„Měly to být palačinky za ty šaty, cos mi dala k narozeninám, ale já se to snad nikdy nenaučím,“ usmála se. „Jedeme za Twilight? Do zámku? Vážně???“

Starší sestra se usmála. „Ano Sweetie. A teď se běž umýt. V kuchyni poklidíme, až se vrátím, ano? Musím to rychle říct ostatním.“

„Dobře. Jedou taky Bloom a Scoot?“

Rarity obrátila oči v sloup. Přezdívky a zkráceniny jmen byly teď novým koníčkem jejího sourozence. „Ano, jedou.“

„Super!“ zavýskla Sweetie Belle a odběhla do koupelny.

Rarity vykročila z domu. Nejdřív za Pinkie. Zaklepala na dveře barevného domečku. Když se otevřely, k Raritinému čumáčku se vyrolovala papírová trumpetka a zatroubila.

„Dobře, Pinkie, co slavíš tentokrát?“ smířila se se skutečností Rarity.

„Twilight nás zve do zámku! Hurá!“ zvolala Pinkie.

„No jistě,“ usmála se Rarity. Záhadné vědomosti Pinkie Pie už nikoho nepřekvapují. Vlastně ani nemělo cenu se ptát. „Řekla jsi to někomu?“

„To jsem ještě nestihla.“

„Tak jo. Já to holkám povím sama. Nemůžu se dočkat.“

„Ještě něco, Rarity,“ vzpomněla si Pinkie, „myslíš, že Celestia dovolí Discordovi čokoládový déšť?“

Rarity se zamyslela. „Není to žádná zlá magie, takže nejspíš ano,“ usmála se na růžovou klisničku stojící ve dveřích a vykročila k Applovic farmě. Applejack stála venku a sbírala zakutálená jablka. Pomáhala jí Apple Bloom a Big Mac potom jablka odnášel.

Rarity na ně zamávala. Zamávali jí taky a pokračovali v práci.

Rarity došla až k Applejack.

„Hádej co?“ navrhla, „máš tři pokusy.“

„Hmm, Pinkie nepořádá oslavu?“

„Ne, to je nemožné. Zkus to znova.“

„Tak…“ posunula si klobouk víc do čela, „Sweetie Belle se naučila vařit!“

„To nastane, učí se, ale zrovna dneska to tak v kuchyni nevypadá,“ usmála se Rarity.

„Tak já nevím. Zvláštní zpráva od Twilight?“ zkusila to už ochable Applejack.

„Ano! Zve nás na zámek!“ vykřikla šťastně Rarity.

Applejack poklesla brada. „To je vtip?“

„Ale kdepak, napsala mi, ať přijedeme, a máš s sebou vzít Apple Bloom,“ poznamenala co nejhlasitěji směrem ke jmenované. Ta se na místě otočila a oči se jí rozzářily nadšením. Rozběhla se k Rarity a objala ji. Pak popadla vědro s jablky a odběhla.

Applejack se otočila k Rarity a usmála se. „Už je to rok, co odešla. A více než pět let, co skončila naše dobrodružství. Noční kobylka, královna Chrysalis, Sombra, Discord… Jo, kde jsou teď všichni…“

„No, minimálně Discord je na zámku, jak jsem se dočetla  z toho dopisu.“

Rarity se přiklonila blíže k Applejack a zašeptala: „A prý se mu stýská po Fluttershy.“

Applejack si odfrkla. „A ty se divíš? Lpěli na sobě jako my na jabloních! Té až to řekneš, ta bude naprosto bez sebe. Takže jdi a tu skvělou zprávu jí oznam, já se připravím na cestu. Kdy odjíždíme?“

„Co nejdřív! Chci vidět Twilight tak brzy, jak jen to půjde!“ zavolala Rarity a byla v prachu.

Zastavila se až před malou chaloupkou obklopenou zvířátky. „Fluttershy?“

„Ano, Rarity, copak je?“ ozval se nad ní tichý hlásek. Rarity zaklonila hlavu a na čumáčku ji pošimrala růžová hříva. Fluttershy si ji nechala hodně narůst a Rarity nemohla pochopit, jak ji udržuje čistou, když na její konec ani nedosáhne.

„Jedeme do Canterlotu. Za Twilight,“ dodala. Fluttershy vykulila oči.

„Opravdu?“

„No ano, a co nejdřív, tak se hoď do gala, zamávej zvířátkům a jedem!“

„Jistě, Rarity, jen…“ Tichý hlásek se odmlčel.

„Jen?“ nadzdvihla obočí Rarity.

„Kdo všechno tam bude?“ zeptala se Fluttershy, ale když se na tváři Rarity začal rýsovat úsměv, rychle vyhrkla: „Víš, jak to myslím, jestli tam budeme jen my nebo jestli jsou pozvaní další poníci?“

Rarity se zatvářila, jako že pravý důvod otázky nepochopila, usmála se a odvětila: „Ne, kdepak, jen my, Znamínkoví křižáci, Twilight a princezny. Ale Twilight psala myslím i něco o Discordovi, tak tam možná bude taky. A přijde i princezna Cadance a Shining Armor, pokud budou mít čas. Řekla bych, že i tak se nás tam sejde dost.“ O Cadance tam nic nebylo, ale předpokládala, že se za nimi podívá.

Fluttershy nepatrně bliklo v očích, tak málo, že si toho Rarity skoro nevšimla, ale přeci jen tu jiskru zahlédla. Pak žlutá klisnička zmizela ve svojí chaloupce.

Uznávanou módní návrhářku málokdy něco znervóznilo, ale když teď pádila domů, nervy se jí napínaly kvůli několika věcem. Co si sbalí? Šaty? Sportovní oblečení? Knížky? A krom toho… jak to vlastně je mezi Fluttershy a ex-vládcem chaosu?

Vlak zastavil a strojvedoucí ohlásil: „Canterlot!“ Z vagonů se vyřinula vlna poníků a vlila se do moře jiných. Někteří cestovali sem, někteří do Ponyvillu a jinam. Mezi nimi se prodíralo z nástupiště pět kamarádek s nadějí, že po roce znovu potkají tu šestou. Doprovázely je tři dospívající klisničky, ještě neplnoleté, ale již vyrostly do krásy.

Rarity se podívala na hodiny na stříšce nástupiště. „Sotva dvě odpoledne. Ta cesta ale utekla!“

„Bodejť!“ kývla Applejack, „vždyť jsme chvílemi pomáhaly přikládat!“

Rainbow Dash byla venku první. Jaké bylo její překvapení, když uviděla náměstí! Všude, kam se podívala, stáli poníci, většinou jednorožci, a dívali se na ní. To už se k ní davem dostaly i ostatní. Rarity se okolo sebe podívala a upravila si hřívu. Applejack se zmateně podrbala pod kloboukem a Fluttershy se jen usmála a snažila se zneviditelnit tak, že se schovala za Raritiny kufry. Rainbow Dash protočila panenky. Klasické chování jejích kamarádek.

Trapné ticho prolomila Pinkie, když vykřikla: „Ahoj všichni! To jsem já, Pinkie!“

Poníci ji okamžitě poznali a dali to najevo. Kolem osmi klisniček se ozval obrovský aplaus. Ty už na nic nečekaly a prchaly k zámku, jako by jim za ocásky hořelo. Zastavily se až před bránou zámku. Stráže jim otevřely a skupina vstoupila dovnitř. Jakmile se za nimi křídla brány zavřely, Applejack si oddychla. „Ty bláho, tak to nechápu. Copak jsme celebrity?“

„A proč by ne?“ mrkla na ní s úsměvem Scootaloo.

Vtom se v patře nad nimi ozval hluk. Harašilo tam, snad padaly věci, něco se rozbilo. Pak před Apple Bloom, která stála v čele skupiny, zazářil pronikavý záblesk světla a před nimi se objevilo cosi, co vypadalo jako poník, až na jedno ptačí a jedno netopýří křídlo a zub vyčuhující z huby jako topol z jetele.

„Discorde?!?“ vyjekla Fluttershy. „Co… Co to…“

Poník před nimi se zasmál. „Muahaha, jenom žertuji, já jsem přece nezměnitelný. Tedy, více méně.“ Zaklapal kopytem o zem a zablesklo se podruhé, kratčeji. A pak už před nimi stál ten starý dobrý… zlý… dobrý… No, prostě Discord. Otočil se do chodby, odkud se ozýval klapot kopyt. „Jsem první a vyhrál jsem, Twilight!“ zavolal.

„Protože jsi podváděl! O kouzlech se nic neřeklo!“ vyhrkla fialová klisnička řítící se po červeném koberci. Mihla se okolo Discorda a už byla v obětí svých nejlepších - a prvních - kamarádek.

„Chybělas‘ nám, Twil,“ vzlykla Applejack.

„Žádná oslava nebyla oslava! Teda, kromě té… a ještě té…“ začala mlít pantem Pinkie.

„Byl to dlouhý rok, jen co je pravda,“ vzdychla Rarity.

„Ponyville je bez tebe najednou tak nějak… jiný,“ poznamenala Rainbow.

Fluttershy nic neřekla. Jen tak setrvávala v obětí a usmívala se. Pak otočila hlavu k Discordovi. „Ale no tak, Discorde, přidej se!“ přečetla jí myšlenky Twilight. „Konec konců, jsme přeci přátelé, nebo ne?“

Discord na ně vrhnul zářící úsměv. K velkému objetí se připojil i on. „Přátelé… Nedělej si ze mě legraci, už je to dávno.“

Tři nejmladší klisničky na to celé vrhly udivený pohled. Discorda viděly jen párkrát a nikdy ne zblízka, a teď jim připadal o to podivnější. To už se ale Twilight zvedla a všechny si je prohlédla.

„Znamínkoví křižáci,“ usmála se na ně. „Jste ještě v klubu?“

Tři hříbátka hrdě kývla. Twilight se rozzářil roh a v záblesku fialové magie se objevily tři malé náhrdelníky. Na každém byl idealizovaný poník - tenké nožky, špičatý čumáček. Jeden byl zemský, jeden s rohem a jeden s velkými, doširoka rozevřenými křídly.

„To je můj dárek Křižákům. Budou vás spojovat stejně, jako elementy harmonie spojují nás,“ ohlédla se princezna přes rameno na kamarádky. Ty na ní pochvalně kývly. Discord stál vážně stranou. Když se na něj Rainbow Dash podívala, prohlásil: „Myslím, že princezny budou rády, že jste dorazily tak brzo.“

Dash na něj podezřívavě zamžourala. „A ty jsi?“ uchichtla se.

„No, tebe bych klidně oželel,“ zašklebil se a jakože na truc se obrátil.

Pak se všichni vydali do trůnního sálu. Tam stála princezna Celestia, krásnější než jindy, a Luna, která si sčesala vlasy do drdolu, takže se dalo říct, že na její hlavě stojí celé hvězdné nebe. Uvítaly se poněkud zdvořileji, ale ani ony neskrývaly radost.

„Udělaly jsme si teď přes týden na vás čas, tak doufám, že tu zůstanete co nejdéle,“ nadnesla Celestia.

„Celý týden?  Vážně? Twilight, ty na nás máš celý týden?“ vyjekla šťastně Fluttershy, protože tohle bylo moc dobrého i na její tichost.

„Princezna Twilight Sparkle má na vás celý týden a má přesně napsaný harmonogram,“ zasmál se Discord.

„Co? Jak to víš?“ mírně se naštvala Twilight.

„Vím toho mnohem víc, což by pro vás po tolika letech neměl být šok,“ mrknul spiklenecky a dodal šeptem: „Například vím, že tady partička dorazila vlakem přesně ve dvě hodiny, tedy před chvilkou.“

„A to víš jak???“ vykulila oči Scootaloo, kterou netvor začal neskutečně fascinovat.

„Ach, má drahá, já mám uši všude,“ odvětil a na důkaz natáhl uši až na druhý konec místnosti. Scootaloo se rozzářily oči. „Udělej ještě něco,“ poprosila.

Discord se spokojeně usmál a luskl prsty. V tu chvíli držel v ruce Celestiin ocas!

„Discorde!“ zaječela překvapivě nahlas princezna. Oslovený se zatvářil na výsost otráveně a znovu lusknul prsty. Ocas se vrátil na původní místo.

„O tom jsme si snad něco řekli, nemyslíš?“ zvážněla okradená, zatímco ostatní stěží potlačovali smích.

První den byly všechny kamarádky trochu nesmělé, ale tehdy jim Discord pomohl. Ne, že by se tvářily nějak extra vděčně. Spíš křičely a vyhrožovaly, a tak je nakonec s uraženým frknutím Discord z bludiště pustil ven.

Pak už nebyly stydlivé. Vyprávěly si o svých dobrodružstvích, o všech těch záporácích, které musely porazit, nebo, jak poznamenala Fluttershy, napravit.

Hrály spoustu her, z nichž většinu vymyslela Pinkie a byly neskutečně zábavné.

Vyprávěly Scootaloo, Sweetie Belle a Apple Bloom, jak se jejich přátelství upevňovalo, jak si uvědomovaly, co na té druhé mají tolik rády. Pak se připojila na chvíli Luna a poslouchala se zaujetím jejich dobrodružství. Bude je později vyprávět Celestii, která má mnoho práce. Nakonec se ze svého uražení vynořil i Discord a se smíchem vyprávěl o svém testu přátelství s Twilight, jak ho s Cadance táhly přes půl světa, když simuloval, a jak se pak opravdu nakazil jakousi kytkou, o které se vyjádřil velmi nepěkně.

Ten den uběhl rychle a poníci šli spát, aby jim Luna mohla dopřát snění. I hrdinové našeho příběhu šli spát. V pokojích spaly vždy po dvou:  Applejack s Apple Bloom, Scootaloo s Dash, Rarity se Sweetie a Pinkie Pie s Fluttershy. Twilight spala ve své komnatě se Spikem.

Uprostřed noci se ale Fluttershy vzbudila. Zdálo se jí, že něco slyší.

Flétna, pomyslela si, slyším hrát flétnu. Jakmile ale vykoukla z okna do zahrad, hudba utichla. Fluttershy pokrčila rameny. Možná se jí to zdá. Šla si tedy zase lehnout.

Druhý den byl naprosto fantastický. Na návštěvu přijeli princezna Mi Amore Cadenza a Shining Armor, krom toho taky jejich dcera, se kterou se Znamínkoví křižáci okamžitě spřátelili. Jmenovala se Crystal Crown, byla mladší než oni a podobná vzhledem Babs Seed, jen v očích nebylo ani památky po tyranské povaze, jen křišťálová radost z nových přátel.

Twilight si s Cadance zopakovala starý pozdrav a bratrovi pochválila novou zbroj. Rainbow se žertem zeptala, jestli si Cadance na ně pamatuje, ale nikdo vtípek nějak nedocenil.

A pak se všichni společně vydali na pouť. Byla v Canterlotu nedlouho, ale rozrostla se a měla mnoho atrakcí. Pinkie je vyzkoušela všechny aspoň dvakrát, jak to zvládla, je otázkou.

Fluttershy se nejvíc líbily houpačky, Rainbow horská dráha, Applejack  obdivovala obří jablko, ve kterém se skrývalo složité bludiště (Discord - „Pchá, ale kouzla v něm nemají!“), Rarity si vyzkoušela zrcadlový sál a zůstala v něm asi hodinu. Křižáci se na celý den ztratili, a když je večer starostlivá Fluttershy konečně našla, stáli před tetovacím salónem, od kterého byli okamžitě odehnáni.

A zas tu byla noc. A Fluttershy znovu slyšela hudbu. Flétna hrála kouzelně a déle, ale ani tak se klisnička nedopátrala jejího původu.

A tak uběhl celý týden a byl tu den z těch sedmi poslední. Zítra se jede domů. Proto je třeba si ho užít!

Pinkie uspořádala oslavu. Twilight nikdy neviděla své kamarádky tak dobře jako teď. Zase jsem něco pochopila, usmála se, přátelství přežije odloučení a je pak ještě silnější.

Dokonce i princezny byly jaksi sdílnější. Twilight si alespoň nepamatovala, kdy princezna Celestia naposledy tolik jedla. Většinou byla střídmá, ale nyní neodmítala ani jablečné výtvory, ani Pinkiiny koláčky. Princezna Luna rozzářila stěny tak, že vypadaly jako hvězdné nebe.

V tu chvíli si ale Twilight všimla, že něco chybí. Někdo chybí. Někdo vysoký, rozmanitý a s hloupými, ale trefnými vtípky. Nenápadně se odplížila ven. Pak rychle letěla do zahrad. Vždycky bývá tam, je to jeho oblíbené místo.

A byl tam. Discord sklesle seděl na podstavci, na kterém trávil čas ve své kamenné podobě. Twilight si nevšiml, dokud nepřistoupila až k němu.

„Děje se něco?“

„To je ten problém.“

„Problém?“ zasmála se povzbudivě Twilight. „Discord přeci nemá problémy! Ty jsi tvor, který nemá nikdy problém, a když má, ten problém před ním uteče!“ Twilight se ve vzpomínkách vrátila k časům, kdy se Discord polepšoval. Tehdy by jeho problémy neřešila, ale po roce s ním stráveném a po moudrých poznatcích posledních let s ním cítila jako s dobrým přítelem. Bylo tedy její povinností pomoci mu.

„Víš, Twilight Sparkle, ten problém spočívá v tom, že já nevím, co se děje. Jestli se něco děje.“

„Hm… Jsi snad nemocný?“ zhrozila se. Nemocný byl dvakrát, z toho jednou doopravdy, a to už si Twilight prožít nechtěla.

„Možná. Když vím, že teď zase odjíždějí, je mi to líto. Nemám chuť na žerty, ani na kouzla, ani na koláče. Nechci, aby odjeli.“

„Tak to je ti prostě jen smutno,“ uklidnila ho, „ale ony zas někdy přijedou, určitě. A být tebou, užívám si času s nimi. A s ní.“

„Jak, s ní?“ ohradil se. „Koho tím myslíš?“

„Discorde,“ zvážněla Twilight, „oba víme, o kom je řeč.“

„Možná ano, ale odmítám ti to přiznat!“ trucovitě zvednul bradu.

„Poslouchej, máš šanci s tím něco udělat, a zítra jedou do Ponyvillu! Lepší čas se nenaskytne, alespoň ne v nejbližší době!“

Otočil k ní hlavu. V očích se mu mísilo několik pocitů. Kývnul.

„Děkuji ti, Twilight.“ Pak vzlétnul… a zmizel neznámo kam.

Princezna Twilight se z ním chvíli dívala a pak se vrátila na oslavu. Pinkie se zrovna snažila připíchnout ocas poníkovi. Applejack skákala skrz laso a počítala už dvě stě osmnáctý skok, Rarity o něčem mluvila s Celestií a Křižáci napjatě poslouchali nějaký Lunin příběh. Rainbow Dash se vyptávala na poníky z Křišťálového království.

V rohu seděla Fluttershy a dívala se z okna. Všimla si Twilight a tázavě se na ni zadívala. Ta pokrčila rameny a zavrtěla hlavou. Své city musí Discord vyjádřit sám, v tom nikdy nedělal chyby.

A tak uběhl poslední den a blížila se i poslední noc. O tom, že nebude obyčejná, věděla snad jen Luna, protože té v noci neunikne nic.

Fluttershy potichu vylétla z okna. Flétna se ozývala každou noc a ona byla rozhodnutá přijít na to, kdo hraje a proč. Ostatním nic neřekla, snad proto, aby nebyla středem pozornosti.

A ta sladká hudba se skutečně ozvala. Dnes se zdála být silnější a rychlejší, ne tak teskná jako minulé noci. Fluttershy s oušky vyladěnými na pískot myší a zpěv ptáků dokázala bezpečně určit, odkud zvuk vychází. Letěla podle hlasu, ale pak si uvědomila, kam letí. Do bludiště. Do toho bludiště, kde se z ní stal tak neskutečně jiný tvor, do toho bludiště, kde se cítila tak sama. Do toho bludiště, kde jsem potkala Discorda, uvědomila si s úsměvem.

Ach ano, Discord. Kolikrát se spoléhal na její přátelství, když mu to hrálo do karet, a pak někdy to přešlo ve skutečné přátelství.

Přistála před vchodem a složila křídla. Podle tvých pravidel, příteli, slíbila si. Jestli jsi to ty, slibuji ti dvě věci: vždy budu tvým přítelem a vždy se budu snažit hrát podle tvých pravidel. Pak si vzpomněla na zmrazenou farmu, na agresivní bobry a na tehdejší slib, usmála se a do svého seznamu zahrnula ještě jedno předsevzetí: Nikdy proti tobě nepoužiji Element. Pak vstoupila do labyrintu. Cesta byla tentokrát snadná, protože bludiště nebylo nijak začarované. Žlutá klisnička s dlouhou růžovou hřívou se brzy dostala téměř ke středu bludiště.

Pak hudba utichla. Fluttershy se zastavila a přitiskla k rostlinné stěně. A pak… se ozval zpěv. Byl tichý, ale zřetelný, a zpíval s nasazením.

 

Tiše, klidně spi, motýlku můj malý,

neměj strach, by se ti zlé věci zdály,

neboť znovu nový přijde den.

 

Září, svítí duše lehká jak třepot křídel,

láká lásku z jejích nejhlubších sídel,

já hledal celý život sen.

 

A ten se teď jeví pravdou kouzelnou,

neměl jsem pro co žít před tebou,

ale nyní, když tě znám,

 

tuším, chápu, co dělat bych měl!

Ach, to uteklo času, kdy říct jsem ti chtěl…

 

„Motýlku, rád tě mám,“ zjevil se najednou Discord vedle Fluttershy. Pak luskl prsty oba je přemístil přímo doprostřed bludiště.

Fluttershy se rozhlédla. Kolem bylo tolik svíček, kolik má Canterlot věží, možná ještě víc, a oni dva stáli uprostřed té záře. Měla na sobě krásné večerní šaty a mezi vlasy sčesanými do copu se třpytily drobné krystaly. Za uchem měla vloženou růži. Na Discorda byl také úžasný pohled. Měl na sobě krásné sako a na hlavě elegantní klobouk, pod který se nějakým způsobem vešel jeho roh i jeho parůžek.

Smeknul.

„Dis… Discorde, já… Já… Jsem překvapená,“ vykoktala tiše.

„Líbí? O to jde vždy, překvapit,“ usmál se. Ze smeknutého klobouku vytáhl flétnu. Ta začala tiše hrát.

„Fluttershy, teď mě dobře poslouchej,“ začal Discord. Fluttershy se na něho podívala. Najednou vypadal tak nějak… jinak. Neměl v plánu ani trochu žertovat. A vážnost je u něj velmi… velmi… vážná. Rozhodla se ho tedy vyslechnout.

„Víš, já jsem to začal tušit už tehdy tady, v labyrintu. A později jsem to začal chápat a nebránil se tomu. Byla jsi mým prvním a jediným přítelem, ale, víš, tvá moudrá kamarádka Twilight Sparkle jednou řekla: ‚Přátelství je magické, láska je něco víc,‘ a já jsem tomu nevěnoval pozornost. Četla si blemcy z knih, no a?“

„Jenže,“ pokračoval, „jenže teď, když jsi tady a máš mi zmizet možná na dalších pět let… Jsem si uvědomil, že necítím přátelství. Cítím… právě to něco za hranicí přátelství. Cítím lásku k tobě,“ usmál se. „Ať už můj cit opětuješ, nebo ne, musel jsem ti to říct.“

Fluttershy se zaleskly v očích slzy. Tak takhle to je. Je to pravda. A i když se zdálo, že Discord to jen musel říct, záleží mu na její odpovědi.

Discord vstal z trávy, na které seděl. Flétna zvýšila hlasitost.

Sklonil se a nabídl jí ptačí pařát. „Mohu tě pozvat k tanci, krásná Fluttershy?“

Tiše nabídku přijala. Pomohl jí vstát. Flétna plynule hrála krásnou melodii a ti dva tančili. Fluttershy se rozpomněla na všechny ty chvíle, kdy se s Discordem potkala. Když ukradl Elementy, tehdy se snažil přemoct v ní laskavost. Když zmrazil Applovic farmu a ona mu tehdy odmítla přátelství. Když se díky tomu poučil, jak se chovají přátelé. Když jim poslal zpět Twilight do rozrůstajícího se lesa. Když byl nemocný a ona se o něj starala se stejnou péčí jako o kohokoliv jiného. Když se setkali s jeho přítelem (?) Tirekem. Poté se s ním setkala už jen jednou, to když se neuváženě pustila mezi vodopády a on ji zachránil. To si pamatovala velmi dobře. Měla pocit, že tam letí pták, a běžela ho zachránit, jenže spadla do vody. V silném proudu sebou smýkala o kameny a nořila se pod vodu. Tehdy ji vylovil, protože tam zrovna trucoval kvůli Celestiiným zákazům a příkazům.

To všechno se jí vrátilo, a to všechno viděla i v jeho očích. V těch červenožlutých očích, které jindy patřily maniakovi, ale které teď vlastnila zranitelná a milující bytost.

Flétna zrychlovala rytmus, a oni tančili dál a dál, až najednou se  Fluttershy rozhodla.

„Zastav se.“

Zůstal stát. Hudba ztichla. V Discordových očích se teď zračilo smíření s tím, co nejspíš přijde, ale ona věděla, že by mu to zlomilo srdce. Stejně jako jí.

Pustila jeho ruce. Okamžitě začal nenápadně couvat dozadu.

„Kam jdeš?“ vyjekla Fluttershy a rozběhla se k němu. Objala ho nejsilněji, jak dovedla.

„Miluji tě, Discorde. Moc,“ dostala ze sebe konečně to, co v sobě skrývala tak dlouho.

„Já tebe také, motýlku. Já tebe také…“ opětoval její objetí.

To celé viděla z výšky princezna Luna. Vedle ní se ve vzduch vznášela Twilight.

„Oba našli to, co tak dlouho hledali,“ usmála se Luna.

„Ano. Víš, Luno, všichni jsme tušili, jak to s nimi je, ale že si s tím Discord poradí tak… fantasticky, to je úžasné. Fluttershy si vybrala dobře,“ usmála se i Twilight.

„Pojď, Twilight,“ vybídla ji Luna, „necháme je spát.“

---

Applejack se probudila. Cloumala s ní Apple Bloom.

„Applejack, vstávej, Fluttershy je fuč!“ zvolala a vyběhla do chodeb zámku.

Všechno bylo na nohou a všechno bylo převráceno vzhůru kopyty, ale po Fluttershy se slehla zem. Nakonec pomalu a znuděně vyšla ze svého pokoje Twilight. Zívla. Pak se rozhlédla po přítomných a pomalu prošla chodbou a zamířila do zahrad. Všichni ji následovali.

Zastavila se až před vstupem do bludiště.

„A teď tiše, opravdu tiše,“ nakázala ostatním a pomalounku do zeleného hlavolamu vstoupila.

Prošli několika cestami, až nakonec…

„Podívejte!“ zašeptala Rainbow Dash a ukázala mezi keře.

A tam, na mýtině mezi pěšinami, ležel Discord stočený do kruhu a u jeho hrudi spala schoulená Fluttershy.

„Ach, vypadají spolu tak šťastně…“ vzdychla dojatě Rarity.

„Pojďte, Fluttershy jsme našly a já myslím, že bude lepší ji nechat tam, kde je,“ mrkla Applejack a odplížili se zpátky do paláce.

O pár dní později čekala Discorda nejtěžší zkouška jeho života.

„Dash, já to nezvládnu!“

„Ale no tak!“

„To nejde!“

„Už nemůžeš couvnout!“

„Co když se něco zvrtne?“

„Nic se nezvrtne, kamaráde! Jdu do toho s tebou!“

„Jako parťák?!?“

Rainbow Dash se rozesmála. „Ale ne, ty ťunťo, jako svědek!“ S tím se otevřela brána a zazněl zpěv.

Dash strčila do Discorda čumáčkem a ten vstoupil na červený koberec. Kolem viděl spoustu úsměvů, což se mu hned tak nestávalo. Dokráčel až k princezně Cadance, která měla vést obřad. Pozdravil ji mírným kývnutím hlavy a pak se otočil zpět k bráně. Když se znovu otevřela, stála v ní Fluttershy v celé své kráse. Táhla se za bílá vlečka, kterou nesly sýkorky. Na hlavě měla věneček z růží a na hrudi svůj Element Harmonie. Vypadala nádherně, a nikdo to nevěděl lépe než Discord. Došla až ke Cadance a obrátila se směrem k Discordovi. Za ní stála Twilight jako svědek.

Cadance začala mluvit. Fluttershy ji ale neslyšela. Měla oči jen pro toho, pro koho se v životě trápila a o koho se starala. To úsilí za to stálo.

„Drahý Discorde, bereš si zde přítomnou Fluttershy za svou právoplatnou manželku a budeš při ní stát v dobrém i ve zlém?“

Discord se ohlédl na poníka, pro kterého se tolik soužil, a se šťastným výrazem odpověděl: „Ano, tak jest.“

„A i tebe se táži, laskavá Fluttershy, bereš si zde přítomného Discorda za svého právoplatného manžela a budeš při něm stát v dobrém i ve zlém?“

Fluttershy kývla. „I v tom nejhorším.“

„Pak tedy nic nebrání vašemu sňatku. Tímto vás prohlašuji mužem a ženou! Smíte se políbit,“ dokončila řeč Cadance.

Fluttershy skočila Discordovi okolo krku a políbila ho. Do toho polibku vložila všechnu laskavost, kterou měla.

Vtom se odněkud vynořila Pinkie a zavýskla: „Tohle chce pořádně oslavit!“

A bylo to. Podle Twilight se to podobalo svatbě Shining Armora, jenže tentokrát se rozhodně nekonaly falešné city ani nepřátelství. Twilight se nad štěstím těch dvou usmála.

„Hej, Twil!“ zakřičela Pinkie Pie přes náhle se spustivší liják čokolády, „postřeh!“ a mrštila k ní mikrofonem. Twilight ho obratně chytila magií. Chystala se zpívat znovu svatební píseň, ale pak si to rozmyslela a rozezpívala jinou.

Osud tvoří svazek manželský,

kde dřív byl jen chaos nehezký,

tam laskavost mnoho dokázala,

pouto přátel pevně svázala.

 

Setkali se kdysi právě ona a on.

Tehdy ještě nezvonil jim k svatbě zvon,

však netušil to ani jeden z nich,

že onen cit přetrvá slunce i sníh.

 

Nyní spolu jsou a láska kvete,

div se tomu můj ty světe!

I chaos má svá pravidla,

jako zvíře nežije bez jídla

 

i on musí být něčím živý!

A tak se dnes dějí divy.

Tihle dva dnes svatbu maj‘:

Discord a Fluttershy!

---