Žluté lekníny

Lekníny

 

 

V zeleni hladké bílý květ leží jat pevně a přece volně spočívá na hladině, jak zvláštní pocit vlání vyvolává v mysli přihlížejících lidských očí...

 

Navečer květy se zavírají, své vnady k spaní chystají...A bílá letní košilka je studí do dlaní, které je pevně celé svírají, aby jak vánek lehký nezakryla všem prstům nenechavým víčka...

 

Já ještě spím ukryta v sobě a tys, bílý květe, rozevřel se jak půlka natvrdo uvařeného vejce vyzdobená...

 

Jak křížek malý na mém krku
blízko mého srdce...

 

Růžové květy ostřejších jsou rysů a bez objetí listů, víc hrdé jsou a opuštěné, je vidět jejich odraz na hladině i nitě , které pod hladinou spojují květ s ostatními kolem...

 

A něžnost sama zvítězila v drobném množství květů leknínových mezi listy, co jako zelené talíře tu leží

 

Tajemství a otevřená kniha
Sevřená pěst a natažená ruka
Vše k vysvětlení vede vedle to zelené srdce...

 

Okamžik skoro nic nezměnil..

 

V pohybu stálém dne a noci
toť dvojí směr jak pohyb vést
a k slunci natahovat ruce

Už obejmi mne
v západu Slunce
když přitahuje neustálé
odcházení i přicházení

Vše stále kmitá
Den noc a světlo a tma
Vše v rytmu Měsíc Slunce
se odehrává

Tři barvy na rybníce
pozvedají svoje ruce
v modlitbách snažných k nebi

Jak všichni svatí
pro tebe a pro mne
za nás prosí bez přestání

 

Prstýnkem trávy olemovaný tvůj prstík, květe bílý, tak čistý vprostřed vody mojí na zelených listech duše

 

A pohled zblízka kříž něžný dorůžova krví tvého nachu v tvářích rozpaky tvé prozradí

 

Je trojjediný Bůh a Svatý celý
Ten květ svědectví vydá asi
Když Anděl z hlubin čistých
paprskem stébla hledí na něj
a slibuje mu život věčný

 

A nyní zblíka odevzdán je zcela
Už zničen v rozkoš letí jako střela
vzduchem ke mně Já objímám ho pevně
A prstýnkem zas je má láska zpečetěna
Vprostřed černé vody uprostřed Noci na mě hledíš
jsi jako hvězda nejjasnější a já ti věřím
že už mě nikdy neopustíš

 

A ještě jeden sladký pohled,
než tvoje duše znovu uzavře se
a poletí zas noci čisté vstříc ,
aby se květ tvůj v plné kráse zase
mohl ráno ve slunci rozevřít a žít...