Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBílá krajina dětství
Autor
Ruralistický urbanista
Kdes v dáli leží ona bílá země
široká náruč kolébající tě jemně
tichá slůvka lásky, něhy
vše je pryč jak loňské sněhy
Je to odvěký úděl lidského rodu
jednou staneš u hraničního brodu
a naposled pohlédneš na zasněžená luka
očima bezstarostného kluka
7 názorů
Dajakbole, záleží na tom, jak se to hodnotí a co by obstálo při recitaci. Já vidím jako vůdčí metrum český jamb (dokonce může báseň sloužit jako příklad zachycující více způsobů, jak ho dosáhnout - jednou jsi mi tyto případy uvedl v sáhodlouhé poznámce). V tomto smyslu je 5 ze 6 prvních veršů jambických a trochej je vhodně doplňuje.
No ono je to rytmicky vykoľajené celé: trochej, jamb, daktylotrochej, nemetrický verš..
Máchovská variace. Jemnější a méně osobní, než varírované téma.
Poslední verš, výsledek nedůslednosti v naplňování metra, by se při recitaci zamlel na jazyku. Báseń nevrcholí, ani se nerozplývá, ale zadrhává (bezdůvodně)
Miroslawek
15. 05. 2015Ono odvěké klišé bezstarostného dětství je jen iluzí selhávající paměti... ale možná to někdo skutečně zažil... každopádně nazývat to odvěkým údělem lidského rodu mi přijde... přinejmenším pošetilé.