Na rozcestí

Dvanáctá odbila..

Za stolem zhroucená,

hlavu si ukryla

před světem do dlaní..

 

Pod tíhou pocitů

a lásky bez jména..

Další z lun v zenitu..

Snad čas ji poranil..

 

 

Dva šálky od kávy

pod lampou tlumenou..

A tóny kytary

co ticho zastraší..

 

V náručí temnoty,

jen sama s ozvěnou..

Stesk skrývá za noty

a vínem uháší..

 

 

Poslední plamínek

se mění v otázku..

Mám žít ze vzpomínek,

či toužit po změně ??

 

Když hlavou blikotá

myšlenka na lásku,

jíž čas a samota

přidají na ceně ??

 

 

Mám doufat v jistoty,

mám věřit náhodám ??

Proč hledat hodnoty

v dobách tak minulých ??

 

Mám setřást kamenní

z křídel, co neprodám ??

Snad najdu řešení

v mých očích.. Ospalých..

 

 

To krátké vzepětí

únava přeruší..

Odbíjí půl třetí

a ona usíná..

 

Ne, nic se neděje..

Jen úsvit osuší

poslední krůpěje

na sklence od vína..

---