Očistec

 

 

 

 

Každý vnímá postup času,

 

Vědomě či tuší,

 

Každý v žití ztrácí krásu,

 

Ač předtím mu to sluší.

 

 

 

A pak jednou přijde změna,

 

Když to nejmíň vítáš,

 

Konec žití – silná stěna,

 

Už  v tom pěkně lítáš.

 

 

 

Prošels život cestou dlouhou,

 

Teď spočtou tvoje hříchy,

 

Žes byl v žití veden touhou,

 

Není předmět pýchy.

 

 

 

Drásají ti tvoji duši,

 

Hrozný jejich ryk,

 

Nemůžeš si zacpat uši,

 

    Kéž už by sis zvyk.

 

 

 

V duši tvojí černý jed,

 

Celou ti ji drásá,

 

Radš bys zemřel – a to hned,

 

Pro ně je to krása.

 

 

 

Zavřeli tě do žaláře,

 

Mučení tě těší,

 

Ve zdi cely otisk tváře,

 

Jak moc ti to sluší.

 

---