Snílek

Vždy řekneš,

co na mysli máš,

a pak se omlouváš,

tak přesvědčivě,

že bych ti to snad i uvěřila.

Teď už jsem pochopila.

Ano, možná nenajdu to,

co hledám,

avšak alespoň se o to pokusím.

Budu hrát fér,

než to lepit omluvami

a pak zase plakat nad rozlitým mlékem,

okořeněným věčnými neshodami.

Však, co se divím.

Ty můj milý věčný snílku….

pravdomluvnost nemáš ve vínku.