Báseň bez veršů, když obnažen pluji vesmírem

... horké noci, bazén, omamné pití a .... můza? (2013)

Báseň bez veršů, když obnažen pluji vesmírem

 

Tancuji nahý pod hvězdami

na hrobech mých předchozích myšlenek,

co s obnovou světa tiše mizí.

 

V tichém vánku noci

proudí má krev, zkrze příkopy citů

k Tobě věčně upnutých.

 

Jsem prosáknut svitem

sluncí v Tobě zářících

polibků smrti.

 

Ve stéblech trávy nořím se

k šumícím povzdechům

myšlenek noci v záblescích.

 

S koncem cyklů supernov

proniká mnou bolest

ze Tvých rozhodnutí.

 

Jsem tu opět sám

znovuzrozen

v budoucnu přítomné minulosti.

 

Prolétnu horkovzdušným balónem

a v závažích lan

odhodím zátěže roků.

 

V každém pytli sype se pískem

Tvoje tvář k zemi

a větrem po té v dáli zaniká.

 

Obnažen sám tiše pluji

vesmírem času Tě znovu obejmout

pro chvíle dávných vzpomínek.

 

A bůh to vidí a odpouští

nám, tak jak my našim dětem

podstatu existence v nás.

 

MartyH. 2013

---