Loď v písku

Myšlenky plují, jak loďky na moři...

Širokém jevišti konečné hry...

Kde není potlesku...

Plachty bez větru...

A koráb k zemi padá…

Slyšíš ránu, dřevo praská…

Kdy třísky se dotýkají hebkého plátna…

Kdy padají v nicotu…

 

Hlaďme tu zem, jenž život přináší…

Tak jako smrt bere si…

Milujme zem, co teplo zaháší…

Kde zmizí dítě i stařec vniveč…

Miluješ se s mořem, které tě nepřijme…

V něm topíš se….

Jako v slzách, tekoucí řece po tváři…

 

Vem břitvu, život se páří a zatni hluboko…

Kde horká láva tekoucího dechu prolíná se s vůní chladnoucího děla…

Chtíč toho, co dostává…

A krev se řine z těla…

Tvá matka Země přijme tě pod svá křídla…

Pak přinutí k pokleku…

Miluj se s ní…

Ona přijme tělo tvé…

Jenž v hnilobě postrádati smyslu bude…

A červy líbezně tě laskají…

Když v očích milují své druhy…

 

V jedno zde splýváme…

V nicotě, blátě…

V myšlenkách moře, které nechutně…

Zná tě…

 

---