Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mlčím nahlas

24. 11. 2015

296

Autor

Markýza de Lipid

Nenacházím klidu...

V mysli mé splašené...

Kde v bouři tančí kapky dvě...

V dámském valčíku splývají...

A koketují s přívalem...

Jak si tak tančí...

Padají k zemi...

Tak jako andělé, co Bůh už nesnáší...

Ti špatnou cestou, co se prý dali...

Odchází pryč...

V neslyšné nicotě...

Kde stavíš si svůj dům...

Za hradbami tě nikdo nevidí...

Nikdo neví, co se tam skrývá...

V bažině topíš se...

Ta je ovšem tvá...

Všechen ten hnus vychází z nitra..

Odporné tělo, jenž poslouchá příkazy...

Plácá se dál...

A davy tleskají...

Hrubému divadlu...

Které už skončilo...

Král je mrtev, ať žije král...

3 názory

Zajímavé je, že dokážeš napsat „stavíš si svůj dům“ (nikoliv „tvůj dům“), což je správně, ale také „nenacházím klidu / v mysli mé splašené“, což je špatně. Vždycky, když se přivlastňuje osobě, která je podmětem slovesa v činném rodu, je zvratné zájmeno na místě.

(já) hledám svůj kabát X (já) vidím tvoje boty .

(vy) hledáte můj kabát X (ty) vidíš svoje boty