Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJediné co mě kdy odrazovalo od steaku, byl strach z hovězího.
Autor
William Goat
(Ukázka)
Zdrcen po zjištění, že mé filozofické dílo Jediné co mě kdy odrazovalo od sebevraždy, byl strach ze smrti, nedosáhlo očekávaného úspěchu a já tím pádem zřejmě nikdy nebudu házen do jednoho pytle s velikány jako Platón, Nietsche či Žižek, ulehám na lůžko, kde setrvávám tři dny a dvě hrůzné noci. Jediný můj pohyb je chůze do samoobsluhy, kde zakupuji pár lahví vína, a zpět. Doma si zase lezu do postele a s čím dál tím lepší (opilejší) náladou sleduji pořady o vaření.
Každou noc (značně nasáklý) volám svému bývalému profesorovi, abych s ním probral smysl života a srážení Černých děr. Po-té volám své bývalé ženě, abych s ní probral to samé. Třetí noc už mi ani jeden z nich nezvedá telefon.
Tato smutná, beznadějná scéna iniciuje přemístění do kuchyně, kde beru do rukou svůj nový nůž santoku a pronáším osudová slova, která jsou jediným možným vyústěním mé situace:
,,Budu vařit!‘‘
...
8 názorů
William Goat
15. 01. 2016Pošlu odkaz ve zprávě.
William Goat
15. 01. 2016Pošlu odkaz ve zprávě.
William Goat
14. 01. 2016Výborný soud, a tip pro sebevražedné typy. :-) Škoda žes nečetl celý text, ale díky.
Domělý cíl stát se mrtvolou končí tentokrát dobře -- rozhodnutím sníst kus jiné mrtvoly :-) Tip
William Goat
01. 01. 2016Děkuju za postřehy. V lecčem máš asi pravdu. Přesně ty dva okamžiky, které zmiňuješ byly do příběhu vpraveny trochu násilně a text by bez nich úplně dobře fungoval, ale : myšlenka na vypouštění mražených kuřat mně před časem napadla v obchodě, když jsem přemýšlel nad touhle povídkou, - můj náhlý hlasitý smích vystrašil několik spolunakupujících. Při psaní jsem si tohle šťastné šílenství znovu připomněl, vpravil ho do textu a docela dobře mě to znovu pobavilo. Nemohl jsem si to odpustit, asi proto že se chci bavit bez ohledu na výsledky.
Díky za pozornost. Když textík schválí nakladatel - třeba ho dodatečně upravím. (Aspoň část s Polreichem, Oliverem...)
William Goat
01. 01. 2016Děkuju za postřehy. V lecčem máš asi pravdu. Přesně ty dva okamžiky, které zmiňuješ byly do příběhu vpraveny trochu násilně a text by bez nich úplně dobře fungoval, ale : myšlenka na vypouštění mražených kuřat mně před časem napadla v obchodě, když jsem přemýšlel nad touhle povídkou, - můj náhlý hlasitý smích vystrašil několik spolunakupujících. Při psaní jsem si tohle šťastné šílenství znovu připomněl, vpravil ho do textu a docela dobře mě to znovu pobavilo. Nemohl jsem si to odpustit, asi proto že se chci bavit bez ohledu na výsledky.
Díky za pozornost. Když textík schválí nakladatel - třeba ho dodatečně upravím. (Aspoň část s Polreichem, Oliverem...)
V něčem mi to připomnělo jednoho mého oblíbence... ale na ten humor za mě moc úporně tlačíš... moc dřeníš...třeba ten kuchař Roberto, ten odstavec o mražených kuřatech a nové restauraci bych vyškrtla. Nebo tu: Lámavou italštinou mu říkám, že Pohlreichovy by ze mě narostly vlasy, Ramsay by přestal používat vulgarismy a Oliverovy by vypadaly všechny mléčné zuby.
Když jsem četla o růstu vlasu usmála jsem se, ale ten zbytekzas dřenil a ty lidi ani neznám, páč mě vaření nebere... základní nápad to má dobrej, technicky to špatný není, ale dřenění zabijí vtip...aspoň pro mě.