Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Posthrdinové

14. 01. 2016
0
2
227
Autor
Murdoc

Super hrdinové jinak:)

Vnější město bylo jako vždy. Rozbořené baráky, trosky a suť. Popraskané zbytky asfaltu. Prorezlé vraky aut a všeho jiného co se nezužitkovalo na Zeď, která chránila Vnitřní město bývalého Dallasu. Na tyto zbytky civilizace pražilo příšerně prudké slunce. Nikdo normální se v troskách Dallasu nepohyboval. Ale ti, které jsem sledoval normální nebyli.

Průvod drsných chlapů, podle sombrér Mexikánců. Vedli mezi sebou na čtyřicet zajatců a mířili směr poušť. Jak mile zmizí v poušti, nikdo je už nenajde. Jestli máme zachránit zajatce, musím to udělat já a teď.

Visím na kolmé zdi, prsty ve speciálních rukavicích zabořeny do drobných výstupků. Nezahlédly mě, i když můj bojový dres je červený se znakem pavučiny. Zdá se mi to divné, ale X říkal, že superhrdinové musí být vidět.

Průvod Mexických hombres prošel křižovatkou a ocitli se mezi dvěma bloky. Já už byl za nimi. Nyní jsem mohl zaútočit, ale čekal jsem, jestli se neobjeví některý z mých kolegů. Doufal jsem, že to bude Wolverine, který na ně zaútočí se zuřivým vytím.

Ale ten, kdo se postavil Mexikáncům uprostřed ulice, nebyl nikdo jiný než ten blbec Hawkeye. Blbej, podělanej lučištník v černé, kevlarové zbroji. Z Mexikánů měli jen tři střelné zbraně, ale další měli mačety, nože, sekery a pár luků. A ti, kdo dokáží projít pouští, se jistě umí zbraněmi ohánět.

„Stůjte a propusťte zajatce,“ prohlásil zvučným hlasem. Vypadal velkolepě, v černé zbroji s lukem.

„Naser si kreténe,“ sykl zjizvenec, který měl brokovnici a střelil Hawkeye do hrudi. Idiot šel k zemi jako by ho nabral Hulk. Flákl sebou na ulici, ale vzápětí byl nezmar jeden v pokleku. První šíp a chlap s revolverem šel k zemi. Kotoul, úhyb. Natažení luku, jeden, dva, tři šípy v bleskovým sledu a tři chlapi na zemi.

Zmatek. Mexocé řvali a hnali se na Hawkeye.

To už sem ale byl v pohybu i já. Pevný, bílý špagát, vystřelená kotvička z pouzdra nad předloktím a já se zhoupl na ulici. Kopl jsem dva maníky s mačetama, špagát, kterému sem prozaicky říkal pavučina se oddělil od pouzdra a vlítnul jsem na ně. Vytí a řev, zachřestění železa. To už byl v akci Wolverine, který se přiřítil z boku, musel být zašitý v nějaké díře. Vlasatý, vousatý, v hubě cosi, co nazýval doutníkem. Kouřil jakési návykové látky, které mu ale propůjčovaly děsivou sílu a rychlost. Čepele ve tvaru drápů krájely maso a drtily kosti. Třeskot těch několika zbraní, zmatek, hluk a pach krve. Místu kde, „Wolvi“ řádil, jsem se raději vyhnul, on jak byl v rauši, mlátil všechno kolem sebe, takový Hulk v menším provedení. Wolverin nebyl aspoň kanibal.

A pak bylo ticho rušené sípáním, chrčením a podobně. A Hawkeyem, který poučoval zraněné nepřátele o tom, že se tady nesmí ukázat.

Neukážou se, Wolverin během proslovu chodil od jednoho k druhému a podřezával jim krky.

„Hej, Wolve, to nesmíš,“ protestoval Hawkeye.

„Zakaž mi to vole,“ zavrčel skrze tu věc v puse Wolverine.

„Zajatci jsou pod mou ochranou…“

„Ser na to Hawku,“ řekl jsem a dupnutím na krk zkrátil agonii dalšího Mexe.

„Spidermane, vždyť ty, Wolverine a Hulk se nechováte jako kladní hrdinové.“

„Jebat kladný hrdiny.“

„Jak který,“ zašišlal přes čvahňák Wolverine. „Třeba Storm určitě.“

„Ty myslíš jen na dvě věci,“ řekl kazatelským tónem Hawkeye.

„Ty taky pako. Na hovno a na nic,“ ušklíbnul se vlasáč a čepele zařinčely jak jimi křísnul o sebe.

„Pan X bude mít radost ze záchrany těchto lidí,“ řekl jsem abych odvrátil hádku, která by neskončila dobře.

„Hm.“

„Doprovodíme je do města. Měli bychom zase držet hlídky. Toto už je druhá parta co se sem dostala.“

„Třetí,“ řekl Hawkeye. „Ta včera.“

„Aha, o té nevím,“ přiznal jsem. „Jde po nich někdo?“

„X tam poslal Beasta, Hulka, Ironmana a Black widow.“

„Silná sestava,“ zavrčel Wolverine. „Mne tam pustit nechtěl, hajzl starej, mrzáckej.“

„Bylo dobře žes byl tady,“ řekl Hawk a vzápětí si uvědomil, že by mohl rozvázat zajatce a vydat se na pochod do města. Já vypálil další kotvičku na zeď a vytáhl se po pavučině nahoru. Hawk si skočil do ruiny pro motorku a Wolverine špalal po svých a vedl zajatce k městu.

Nemluvili jsme o tom, ale jisté bylo, že nás X pošle najít doupě nájezdníků a zničit je. Což o to, Wolverine byl príma parťák a Hawkeye se dal snést. Ale jestli s náma pošle toho debila Kapitána Ameriku, tak mě klepne.

No, život superhrdinů není lehký.


2 názory

Lakrov
22. 01. 2016
Dát tip

Úvodní odstavec navozuje dojem apokalypsy; něco jako "den poté". Pod tímhle dojmem k té povídce přistupuji, ale po několika dalších řádcích se objevuje postava supermana (spiderman?) a po něm ještě několik dalších postav tohoto typu ("superman"). Společnost těchhle postav by se dle mého názoru dala využít lépe, než pro obyčejnou akční scénu, kterou si navíc umím představit spíš jako "laciný" film než jako text.

V téhle větě ...Nezahlédly... je pravopisná chyba.


careful
15. 01. 2016
Dát tip

Je to takový nějaký rozsekaný...už jen první dvě věty...velká písmena u slova zeď a vnitřní nechápu už vůbec...k tomu některá slůvka zbytečně opakuješ, ale to je imho momentálně druhotný problém....ty věty působí spíš jak poznámky, které se chystáš rozepsat. Zkusím ti upravit první věty tak, aby se to z mého pohledu dalo číst:

Vnější město vypadalo pořád stejně. Zůstaly tu jen rozbořené baráky, trosky a suť. Na popraskaných zbytcích asfaltu stály prorezlé vraky aut a všeho ostatního, co se nedalo zužitkovat při  stavbě zdi, která chránila vnitřní část města, kterému se kdysi říkalo Dallas.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru