Mlč

Mlč

Nezavážu ti střevíc. Nemám zájem o tvou zahrádku na konci léta. Nechci  přezrálé melouny. Pohnojila sis to sama. Zalij si ji svými slzami. Až naprší a uschne. Nejsem tvůj zahradník.
Pěstuju si svůj sad. Vzpomínám jak jsem byl na jaře omámen jeho bílými květy. Rád trhám svá jablka ze stromů. Ležím v trávě a cítím tu vůni. Na obloze si promítám svůj film. Nečtu tvé knihy. Tvůj čas uplynul jak čerstvě vytočený med.
Už ti nic nevyroste. Až naprší do tvé voňavé hlíny zůstane ti jen bláto. Uplácej z něj pomník a odjeď k moři. Když ti jeho modř omývá rány, tak to pálí. Vyčistí tě a zahojí. Vrať se, až ti na zahradě napadne sníh. Nic neříkej a jen se dívej. Jak tiše padají vločky. Pak postav s dětma sněhuláka.