Pozor !

Pozor!!!

Jsem tak naštvaná až mi ta zloba koluje v dutinách. Usadila se mi v levém uchu. Bolí to jako tři čerti a navíc jsem hluchá. Nikoho a nic nechci slyšet, jenom si tu pro sebe naštvaně fňukám. Chtěla bych slepičí vývar a čaj s medem do postele. Aby mě někdo obskakoval a zaujatě vnímal. Chtěla bych toho moc. Černá psice co mi zahřívá záda v posteli musí stačit. Jsem tak zoufalá, že už sdílím písničky na fejsbuku, a to ležím teprve jedno dopoledne. Když mě naštvou děti, prskám jiskry tak, až se opravdu spálí. O toustovač. Rozbolí mě ze sebe hlava. Třem čertům tam liju slivovici, jsou to potvory, chtěli by víc. Musím tu zlobu ze sebe dostat. Nabušit ji do kláves a přidat varování pro čtenáře „POZOR HOŘLAVINA“. Ani to nedopíšu. Zkratoval se mi počítač...