Psychomachia

Originál

Senex fidelis prima credendi uia
Abram, beati seminis serus pater,
adiecta cuius nomen auxit syllaba,

Abram parenti dictus, Abraham Deo,
senile pignus qui dicauit uictimae,
docens ad aram cum litare quis uelit,

quod dulce cordi, quod pium, quod unicum
deo libenter offerendum credito,
pugnare nosmet cum profanis gentibus

suasit, suumque suasor exemplum dedit,
nec ante prolem coniugalem gignere
deo placentem, matre uirtute editam,

quam strage multa bellicosus spiritus
portenta cordis seruientis uicerit.
uictum feroces forte reges ceperant

Loth inmorantem criminosis urbibus
Sodomae et Gomorrae, quas fouebat aduena
pollens honore patruelis gloriae.

Dva anglické překlady (jak je v anglické překladatelské tradici zvykem neveršované):

1 The faithful patriarch who first showed the way of believing, Abram, late in life the father of a blessed progeny, whose name was lengthened by a syllable (for he was called Abram by his father, but Abraham^{Gen 17:5} by God), he who offered in sacrifice the child of his old age, teaching us thereby that when a man would make an accepteble offering at the altar he must willingly and with faith in God offer to Him that which is dear to his heart and the object of his love, that of which he has but one, has counselled us to war against the ungodly tribes, himself giving lis an example of his own counsel, and shown that we beget no child of wedlock pleasing to God, and whose mother is Virtue, till the spirit, battling valorously, has overcome with great slaughter the monsters in the enslaved heart. It chanced that insolent kings overcame Lot and took him captive^{Gen 14} when he was dwelling in the wicked cities of Sodom and Gomorrah, to which he clung and where, though but an immigrant, he was a great man because of the honour paid to his uncle's fame.

2The faithful old man who first showed the way of faith became a father late in life: his sons became a race blessed by God and his name, Abram, which his father gave him,became Abraham when God spoke with him. He made a sacrifice of his first born and showed us that the only sacrifice pleasing to God is one which offers what is dearest to our hearts. He warned us that we must fight unholy men; he himself showed us that no child is pleasing to God or virtuous until the spirit kills the monsters lurking within the child's heart.

Vicious kings captured Lot and made him stay in Sodom and Gomorrah where he was known as a great man, though an alien.

První verze (z obsahových důvodů spíše zavrhnutá)

Klíč víry první věrný stařec svěřil 
nám Abram, požehnaný v stáří synem, 
víc jehož jméno o slabiku má sil,
vždyť Abramem děd, Bůh pak Abrahámem 
jej zval, když nejstaršího v oběť syna 
ved, uče, že když v oltář něco dát chcem',
jak srdci drahá zbožná obětina,
tak Boha těší vzácnost nabídnutá.
Boj s rody zrádce, který hlavy stíná 
nám radí, rádce rady příklad skýtá: 
ni v manželství se zrodit nemůže syn 
jež milý Bohu, ctí co matkou vítán,
než smělou duší skolí přemnohý stín 
a běs, jež srdce zotročuje, srazí.

Druhá verze

Kmet, který cestu víry první klestil, 
ač stár byl, Abram, požehnán byl synem,
též jméno slabikou jak rod rozhojnil;

zval Abramem děd, Bůh ho Abrhámem.
Když vedl v oběť stáří svého syna,
tak učí nás ať oltář zdobit tím chcem‘,

co milá, zbožná, vzácná obětina
je s onou láskou Bohu nabídnutá.
Boj s kmeny, kterých bezbožnost je vina,

nám radí, rádce rady příklad skýtá:
ni v manželství se nezrodí plod, který
by Bohu milý ctnost co matku vzýval,

dřív než-li smělou duší zdrtí sterý
běs porážkou, co zotročuje srdce.
Z rozmaru zpupných králů zadržený

Lot žijící, kde hříchů stále více,
v Sodomě, Gomoře si hospodařil,
ač zdálky, byl tam ctěný slávou strýce.

Třetí verze

?Kmet první zbožný k víře cestu dal nám,
sám Abram, šťastný otec dětí dědství,
tím o slabiku zmnožil délku jména,

zván Abram, Abrhám pak z moci Boží.
Plod stáří svého v oběť nabízeje,
že chcem-li oltář řádně ctít, nás učí,

ať milý je, ať zbožný je, ať dar je
ten vzácný Bohu s láskou nabídnutý.
Ať v boj se dáme s bezbožníků rojem,

nám radí, rádce rady vzor nám daný,
ni plod, jež v manželství se narodil, dřív
Bůh nezná, ctnost mu mátí kojnou není,

než velkou porážkou ty dravé duchy
ty stvůry srdcivládné mocně zmůže.
Z rozmaru zpupných králů zadržený

Lot žijící, kde hříchů stále více,
v Sodomě, Gomoře si hospodařil,
ač zdálky, byl tam ctěný slávou strýce.