Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hra na životní struny

04. 04. 2016
1
4
278
Autor
SadlyGuy

Jednou, když mi bylo nejhůře, tak jsem se o něco pokusil, v podstatě se jedná o mix mých pocitů, které pokračují do teď...

Vnitřní pláč skrývám,
Černý démon na mě křičí,
Srdce mi chladne,
Volám do prázdna.

Svět mi tu vládne,
Bez pochopení,
Svoboda se ztrácí,
Hlavou stále odolávám.

Slova jsou tím ostrým mečem,
Nevzvednu se a hned padám,
Jako motýl bez křídel,
Hledající světlo svého nitra.

Ústa jsou smutek tající,
Láska, mou žilou plující,
Nenávist mě svírá,
Cítím tu zášť,

Oči mě pálí,
Cestu mi strach kříží,
Naděje v dáli,
Stojím opodál,

Radost mi je cizí,
Životem bloudím,
Slova mě raní,
Smrt se tu dívá...


4 názory

careful
05. 04. 2016
Dát tip

No, dle mě to je špatný. Zdá se mi, že v tom je nějaký pokus o rýmy a pravidelné strofy mi taky moc nepříjdou jako volný verš.

Obsahem samá láska, nenávist, smrt, naděje...prostě takový mišmaš velkých slov, co dohromady nic neříkají. Za mě takhle ne.


SadlyGuy
05. 04. 2016
Dát tip

tak nalezl jsem, trošku jsem hledal


SadlyGuy
05. 04. 2016
Dát tip

všiml jsem si, já to nejdřív psal - řádky, a pak teprve jsem to řadil...

samozřejmě přes PC a to kopírování se mi zvrtlo...

po "Oči mě pálí," mělo být "Cestu mi strach kříží," a dole vymazáno, ale nějak jsem nenalezl možnost editovat


máš dvakrát stejnou větu.......Cítím tu zášť,.......ale jinak ..u mne dobré....tip


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru