Tam

Přišel jsem na svět,

zrozen z lásky,

s bolestným úsměvem i úlevou matky,

křičel a plakal a do vínku dostal jízdenku Tam.

Přesto, matko, otče, děkuji za život,

za ten největší dar.

Ne vždy jsem s ním správně naložil,

z dobré cesty sešel za přeludy,

po špatných bloudil dlouhý čas a draze platil za chyby.

Až přijde čas a pozvání k poslednímu soudu,

tam se bude platit taky,

ale tu zanechanou stopu

mi snad přičtou k dobru a odpustí,

že jsem tady nestihl povědět všechno, co jsem chtěl,

tak tam bych chtěl odejít tiše,

bez křiku, bez pláče.