Povídka měsíce - Březen 2016 - Hlasování

Tak ještě já a konec.

1. Bohouš Krejza

2. Prosecký

3. Jesse H.

Bohouš to má asi nejlíp zmáknutý jak po stránce příběhu, tak slohu. Prosecký píše moc hezky, ale vlastně už jsem si moc nepamatoval, o co šlo. Jesse H. poměrně slušné, ale ta ženská naivnost mi asi nakonec přece jenom trochu vadila.

1. Generální zkůška - Miluna Vošková

podrobnější reflexe přímo pod povídkou, humoru není nikdy dost, svébytný jazyk, který nenudí a nápaditost včetně umně projevené nevtíravé laskavosti.

2. neuděluji

3. Jidáš - Bohouš Krejza

rovněž podrobněji se vyjadřuji pod povídkou samotnou, oceňuji především potřebu autora vyrovnat se s námětem, který koresponduje s našimi potřebami a to i přes nedostatky, které vyznění narušuje spíše formálně.

---------------------------------------------------------------------------------------

Žádný z dalších textů mne nezaujal natolik, abych ho umístil mezi tři nejlepší.

Motýl Emanuel svými texty už poněkud nudí, třebaže jsem je zpočátku vítal jako jakýsi projev naivní prózy a působil osvěžujícím dojmem.

Prosecký, pokud jde o formu, patří vedle Miluny Voškové k nejlepším, psát určitě umí, navíc mu často neschází humor, v této konkrétní povídce pro mne zůstal tak nějak ne půl cesty.

Jesse H., tady nechci hodnotit, protože jsem nedokázal přečíst celé, odrazoval mne nejistý jazyk, nutilo mne to přeskakovat odstavce a proto se hodnocení raději vzdávám.

--------------------------------------------------------------------------------------------

Zjišťuji, že jdu s křížkem po funuse, tak tedy jen pro ilustraci.

Taky ti určitě maminka říkala, že máš poslouchat. Tato událost slouží k hlasování, ne k planým diskusím. Buď hlasuj, nebo mlč.

Hlavně mi sem netahej politiku. 

Písmácké próze zdar, byť mimo soutěž.

OCEŇOVANÁ POVÍDKA:

"Jidáš" autora Bohouš Krejza  Oceňuji ten drsný leč uvěřitelný (na občasných "dorozuměních" postavený)  příběh o generačním a rodinném nedorozumění.  Popis postav je veden se zvláště nenásilnou rafinovaností.

OSTATNÍ:

Mostrich autora Prosecký:  Líbil se mi začátek plný absurdních souvislostí, čte se to celé dobře,  Po dočtení ve mně ale nezůstalo nic víc než stín pesimizmu a rozpaky.

Generální zkůška autora Miluna Vošková: Vezmu-li v úvahu velkou dávku nadsázky, dá se to číst, takže si mohu užít  tu řadu po sobě jdoucích spontánních nápadů, vedoucích k očekávanému závěru.

Sunshine autora Jesse H. je příběh ze (zřejmě) westernového prostředí,  příběh plný lidského citu, sounáležitosti s přírodou a lásky ke zvířatům,  napsaný je však na můj vkus přiliš zdlouhavě, takže (netušená) pointa  nezasáhne čtenáře v pravý čas.

MIMO:

"Badminton jako prevence zloděje maminek a pan StvN má soutěž ve které soutěžím" autora Motýl Emanule  je změť vět a okamžitých nápadů, v nichž nelze rozpoznat žádnou (dějovou či myšlenkovou) linii.  Autorem zamýšlená(?) komičnost takto zachyceného proudu myšlenek je diskutabilní.