Šašek a královna

královna: " Šašku ? "

šašek: " Královno ? "

královna: " Lidé se mi málo klaní

                   nebojí se o svítání

                   životů svých ubohých.

                   Nalej vína číš

                   mě i sobě

                   přilož dřevo v krb

                   jinak zhasne život i v tobě."

Šašek hopsá v čelo síně

možná spěšně

možná líně

slouží pro svou královnu

pro ukojení rozmaru.

královna: " Neplní se vůle má

                   ta sebranka kurážná

                   musí poznat moji lest

                   a chlad krve královské."

Šašek dávno zapomněl

co od života vlastně chtěl

léta slouží v hradu přítmí

stal se hračkou v rukou paní

své a královny.

Ji miluje nade vše

pro ni nehnusí se zločinem

potřísnit ruce své.

Pomát se už na mysli

úsměv chechtu zkroucený

v odpověď  zlobě královny

oči v sloup už nic nevidí

ani uši neslyší

chladný smích své královny.