Ze života shinigamiho #1

Příběh je o shinigami jménem Mizuki Kurosawě, která se po absolovování Akademie pro Shinigami stává součástí 13 jednotek dvorní stráže. Její poselství ovšem znepříjemní pár různých událostí...

Na začátku bych se asi měla představit. Jmenuji se Mizuki Kurasawa, je mi 106 let, mám rudé vlasy a jsem studentka na Akademii pro shinigami. Vlastně ne, protože jsem minulý týden úspěšně složila zkoušky ze všech předmětů. Do dnešního dopoledne jsem čekala na zprávu od 13 dvorních jednotek, abych se dozvěděla, do jaké divize mě přiřadili. Jediná jednotka, kam jsem opravdu nechtěla, byla 12. jednotka s kapitánem Mayurim Kurotsuchim. Byla jsem vyučena k boji s Hollowy a ne na nějaké sesezí za počítačem a analyzováním vzorků. Divize, do které jsem neměla jedinou šanci se dostat, byla 1. a 4. divize. Do 1. divize nováčky nepřijímali a do 4. divize se mohli dostat pouze ti, kteří měli talent na léčení. Nejraději bych se dostala do 11. divize, která se specializuje na boj.

Celý den jsem byla jako na trní. Neustále jsem vyhlížela z okna v hale a na parapetu jsem málem vyseděla ďůlek. Když jsem konečně uviděla svého spolužáka Dannua Makiho, jak nese poštu, málem jsem radostí vyskočila z kůže. Jakmile vešel do haly, přiběhla jsem k němu a vyjekla jsem:

„Máš ty dopisy od kapitánů?“

„Co myslíš že bych nesl?“ oplatil mi otázku s úšklebkem.

Nejspíš mě chtěl napínat, ale když viděl moje natěšení na dopis, vzdal to a podal mi ho. Potom odešel, aby rozdal ostatní dopisy. Byla jsem tak nervózní, že jsem skoro neovládala ruce. Nakonec se mi ale nějak podařilo obálku roztrhnout a vyndat ten nejdůležitější kus papíru mého života. Začala jsem ho pomalu číst…

Vážená slečno Kurasawo,

Vzhledem k Vašim výborným výsledkům a prospěchu v Akademii pro shinigami, jsme se Vás rozhodli přijmout do 10. divize jednotek dvorních stráží na pozici pátého důstojníka. Hlašte se v kasárnách 10. divize dne 26. 06. ve dvě hodiny odpoledne…

 

Zbytek dopisu jsem jen tak přelítla očima. Pak jsem se znovu vrátila k prvnímu odstavci. Desátá divize… páty důstojník… Vždyť teprve vyšla školu, nezná ani jméno své Zanpakuto a přijali ji na tak vysokou pozici… Přitiskla si dopis na hruď a neodpustila si kradmý úsměv.

„Mizuri!“ ozvalo se za mnou. Otočila jsem se. Běžela ke mně moje nejlepší kamarádka Hanako Chiba. V ruce měla otevřený dopis, takže se dalo předpokládat, jaké bude téma konverzace.

„Neuvěříš, kam mě přijali,“ spustila hned, jak ke mně doběhla. „Jsem devátá důstojnice osmé jednotky!“

Ušklíbla jsem se. „To máš kliku. Dovol mi, abych se oficiálně představila. Jsem Mizuki Kurosawa, pátá důstojnice desáté jednotky. Těší mě.“

Hanako na mě vrhla nevěřící pohled. Pak mi vzala z ruky dopis a přečetla si ho. S prázdným výrazem mi ho zas vrátila zpátky. Pak se ale usmála.

„Teda… tak to teda gratuluju… Ale zajímalo by mě, jak je možné že máš tak vysokou pozici hned při nástupu… No nic, omluv mě, musím si jít zabalit.“

Otočila se a odešla. Chvíli jsem jí pozorovala. Bylo na první pohled jasné, že tady naše přátelství končí. Hanako mi vždy záviděla moje úspěchy. Ovšem, to je právě to, proč jsem se stala shinigamim. Abych mohla začít odznova, poznat nové přátele, naučila se bojovat s Hollowy a ochraňovat duše.

Podívala jsem se na hodiny na stěně. Bylo skoro půl jedenácté. Měla jsem ještě chvíli čas na to, abych si zbalila rozloučila se s ostatními. Podívala jsem se z okna a opět jsem se neubránila letmému úsměvu. Tohle je nový začátek do nového života…

---