Ještě mě miluj

Ještě mě miluj


Cosi ve mně opustilo břehy,

chapadla něhy svlékla mě z bezcennosti

a jako tehdy bál jsem se prožít vlastní slova.

 

Ještě!

Ještě kousek! Ještě!

Chuť na jazyku,

plná ústa i chřípí dusí mě v nezměrnosti ....

.... ještě !!!! ještě!!!! ...

 

... pak cosi ve mně  zůstalo v rouše Adamově,

tak bezbranné a čisté,

že další porci studu už nešlo pozřít.

 

ještě ...

 

... ještě zbavit se pachu a rtěnky

a večer v osamění výron z bezradnosti

ach! ...

... za zavřenými dveřmi zavřené oči

a na rtech nevyřčené ... JEŠTĚ ...

 

ještě mě miluj

do krajnosti.

 

 

 

---